Země a Venuše se formovaly téměř současně, jsou v těsné vzdálenosti od Slunce a mají podobné rozměry. Jedna planeta je však dnes zelená a plná života a druhá se stala jedním z nejvíce nehostinných míst v celé sluneční soustavě - horká, pokrytá vulkanickými „šrámy“, s neuvěřitelně hustou, bouřlivou a toxickou atmosférou.Důvod tohoto rozdílu není plně znám. Ale alespoň částečně to může být způsobeno rozdíly ve struktuře a dynamice útrob Venuše a Země. Zemská litosféra se skládá z obrovských desek plovoucích na povrchu roztaveného pláště, který je neustále a aktivně míchá, „buduje“ nové oceánské desky a sráží kontinenty. Zda tato desková tektonika na Venuši existuje, zatím není zcela jasné.Některé důkazy naznačují, že kůra sousední planety je příliš tlustá a masivní na to, aby v ní takové pohyby vůbec existovaly. Mnoho vědců se však domnívá, že tektonika na Venuši existuje, i když v oslabenější formě. Její litosférické desky jsou si bližší navzájem a pohybují se mnohem slaběji než na Zemi. Pohyb však stejně existuje – povedlo se ho ukázat archivními daty shromážděnými na počátku 90. let kosmickou lodí Magellan.V radarových datech zkoumal výzkumník Státní univerzity Severní Karolíny Paul Byrne a jeho kolegové obrovské litosférické desky na povrchu nížin Venuše. Jejich struktura ukazuje na interakce mezi povrchem a útroby, které nebyly „známé ve sluneční soustavě s výjimkou kontinentálních desek na Zemi“, poznamenávají autoři v článku publikovaném v časopise PNAS.Zdá se, že proudy v plášti na Venuši způsobují laterální (boční) posunutí litosférických desek, připomínající pohyby ledových ker ve vodě. Ukazuje to, že sousední planeta dnes zůstává geologicky aktivní a její desková tektonika je skutečně „přechodnou možností“ mezi vysokou aktivitou Země a plně stacionárními světy, jako je Mars, jehož kůra je pevná zmrzlá skořápka.