Prvních 27 z 50 dynastií Forbes roku 2020 vlastní celkem 1,2 trilionu dolarů. Tyto dynastie se přitom nacházely i na seznamu Forbes 400 z roku 1983. Podle nové analýzy od organizace Institute for Policy Studies (IPS) je to právě schopnost kumulovat bohatství, a ne ho vytvářet, to, co je drží na špici žebříčků.Tento stav podporuje také struktura amerických daní, která je nastavena ve prospěch velmi bohatých a stávající situaci proto „betonuje“.„Vyhýbání se daním znamená méně podpory pro infrastrukturu, na které jsme všichni závislí, aby zachovala naše zdraví, bezpečnost a kvalitu života,“ stojí dále ve zprávě.„Ultrabohatí, zvláště pak superbohaté dynastie, ve skutečnosti vytvořily dvojitý daňový systém: jedny pravidla platí pro ně, jiná pravidla platí pro všechny ostatní,“ uvádí studie. „Ve výsledku se nacházíme v absurdní situaci, kde si vysocepostavení vládní činitelé mohou dovolit například říci, že „jen úplní blbci platí daně z nemovitostí“, čímž otevřeně říkají, že americký daňový systém je ohebný pro ty nejbohatší,“ dodává se.Podle IPS bohatství nejbohatších dynastií roste 10x rychleji ve srovnání s obyčejnými rodinami. Strategie udržení bohatstvíJednou ze strategií, jak se bohaté dynastie snaží zachovat své pohádkové bohatství, je darování peněz think-tankům, které lobbují za nižší daně. Kromě think-tanků pro podobné účely mohou sloužit i charitativní organizace. Například Charles Koch, jehož otec Fred Koch založil společnost Koch Industries, vytvořil charitativní organizace zaměřené na přerozdělování bohatství. Kupříkladu Bill of Rights Institute dodává materiály pro hodiny sociálních studií na středních školách. Na to se ale může nahlížet jako na touhu propagovat volný trh a nízké daně.Zpráva končí seznamem doporučení, které by bylo možné učinit, aby byla uzavřena obrovská díra v amerických daních, skrze niž „unikají“ ultrabohatí. Jedním z návrhů je daňová přirážka o rozměru 10 % pro všechny, kdo ročně vydělávají více než 3 miliony dolarů. To by podle předběžných propočtů vygenerovalo 660 miliard dolarů v průběhu deseti let pro veřejné rozpočty. Dalším návrhem je 3 % daň na každý dolar, pokud celkový majetek subjektu přesahuje celkově 1 miliardu dolarů. Podle informací IRS, která se odvolává na publikaci organizace ProPublic, 25 nejbohatších lidí USA platili mezi lety 2014 a 2018 daně o rozměru pouze 3,4 %. Průměrní Američané přitom platí daně o rozměru 14 %, 37 % daň potom platí lidé s příjmy většími než 523,600 dolarů ročně, pokud využijí všechny možnosti odpočtů.