Včera pak izraelský ministr zahraničí Jair Lapid označil Raísího za extrémistu odhodlaného k teroru.V sobotu 19. června Raísí vyhrál prezidentské volby v Íránu. Podle oficiálních údajů získal Raísí 61,9 % hlasů, tedy 17,9 milionu z 28,9 milionu hlasů. Všichni jeho konkurenti uznali jeho vítězství.V květnu 2017 se Ebráhím Raísí zúčastnil íránských prezidentských voleb, ale prohrál s Hasanem Rúháním, který byl znovu zvolen na druhé funkční období. Raísí získal asi 38 % hlasů, Rúhání 57 %.V roce 2019 byl Ebráhím Raísí jmenován šéfem íránské justice.Je známý rozsáhlou protikorupční kampaní v zemi. Kromě toho Raísí inicioval vypracování právních předpisů na ochranu práv žen před domácím násilím.V květnu 2021 kandidoval Ebráhím Raísí jako nezávislý kandidát do íránských prezidentských voleb. Ve svém předvolebním poselství řekl, že jako prezident bude bojovat proti korupci a chudobě a chránit práva íránských občanů. Raísí je známý svým bojem proti opozici, disidentům a odpůrcům a je tvrdým zastáncem protizápadní zahraniční politiky. V roce 2009 uvalily USA na Raísího sankce a obvinily ho z „represí v Íránu i za hranicemi“. V únoru 2020 Raísí slíbil, že „očistí“ Blízký východ od americké přítomnosti po smrti íránského generála Kásima Sulejmáního během americké operace.Íránský prezident je druhá nejvýznamnější funkce v zemi. Je volen na čtyři roky tajným hlasováním a nemůže být ve funkci vícekrát, než dvě období. K vítězství musí kandidát získat alespoň 50 % plus jeden hlas z celkového počtu voličů.O místo íránského lídra nejprve bojovalo sedm kandidátů, tři z nich však poté svou kandidaturu stáhli. Boj se odehrával mezi šéfem íránské justice Ebráhímem Raísím a dalšími politiky - tajemníkem Rady pro účelnost přijatých rozhodnutí Mohsenem Rezáíem a místopředsedou íránského parlamentu Hosseinem Ghazizadehem Hašemím a reformátorem a bývalým šéfem íránské centrální banky Abdolnáserem Hemmatím.