„Do konce června navrhnu kandidáta vládě, mám i případné náhradníky. Uvidíme, jak na to vláda zareaguje, ne vždy se musíme shodnout,“ prohlásila politička.Benešová upozornila na to, že to nebude na nadcházejícím jednání vlády, ale zřejmě na tom příštím.„Volím státní zástupce ze soustavy, nechci tuto funkci politizovat. Nikdy nevíte, kdy se bývalý politik probudí,“ podotkla.Dodala, že prezident jí řekl, ať vybere toho, kdo je pro stát nejlepší.Politička již má za sebou jednání s oběma vrchními státními zástupci Lenkou Bradáčovou i Ivem Ištvánem, s některými krajskými žalobci i s lidmi z NSZ. Uvedla, že v užším výběru je mimo jiné Zemanův první náměstek Igor Stříž.Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který se také zúčastnil pořadu, považuje za nejlepší řešení, kdyby vláda nechala vést soustavu náměstka.„Máme trestně stíhaného premiéra a nikdy se nezbavíme pachuti a pocitu, že na to má Babiš vliv. Kdyby nebyl trestně stíhaný, nevadilo by mi, aby jej jeho vláda vybrala,“ argumentoval svoje stanovisko politik.Na druhou stranu Pospíšil podpořil Benešovou v tom, že ta dává šanci nejvyšším krajským zástupcům.Vláda jako chirurgV pořadu byla zvláštní pozornost věnování krokům Babišova kabinetu, které vyvolal pandemický stav.Podle Benešové vláda musela protikoronavirová opatření vyhlašovat v nestandardním režimu a byla jako chirurg, kterému teče rána.„Přirovnávám to k chirurgovi, kterému teče rána a musí ji nějak zašít. Potom se k tomu patolog znovu vrací a bádá nad tím mrtvým tělem. Má na to čas a pak se různé kritiky objeví,“ vyslovila se šéfka justičního resortu s dovětkem, že šlo o naprosto nestandardní situaci.Benešová hájila tak soudní spory, které stát prohrál v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními. Vláda však podle ministryně situaci zvládla.Na množství zmíněných sporů Pospíšil zareagoval razantně. Podle jeho názoru sedmnáct je katastrofální číslo.„Proč si stát nenajal kvalitní právníky. Teď jsou požadavky 12 miliard, když se to vysoudí, všichni budeme platit za práci úředníků na ministerstvu. Za nás tam seděli lidé, kteří byli schopní dát okamžitě stanovisko. Vidím obrovské pochybení vlády, premiéra, ministra zdravotnictví, kteří dokonce věděli, že jsou opatření protizákonná,“ uvedl europoslanec.Mezi případy zrušení patří mimo jiné situace, kdy pražský městský soud například začátkem týdne zrušil jako nepřiměřenou a protizákonnou část opatření ministerstva zdravotnictví, podle které je z některých zemí před návratem do České republiky individuální dopravou vyžadován negativní test na covid-19.Kromě toho v dubnu Nejvyšší správní soud zbavil platnosti opatření ministerstva zdravotnictví, které omezovalo provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Hlavní problém byl podle soudu v plošnosti opatření. Vláda opatření pak skutečně zrušila až ve chvíli, kdy je soud prohlásil za nezákonná.