Velvyslanec Antonov uvedl, že již stihl naplánovat několik setkání. Před svým odjezdem do Spojených států řekl velvyslanec, že je optimistický, počítá s konstruktivní spoluprácí s kolegy z Washingtonu a pokrokem a že ho čeká ho ještě spousta práce.„Odjíždím optimisticky naladěn,“ řekl Antonov korespondentovi.Antonov a vedoucí americké diplomatické mise v Moskvě John Sullivan byli předtím svoláni do svých zemí ke konzultacím na pozadí zhoršujících se vztahů mezi oběma zeměmi. Na setkání v Ženevě se ruský a americký prezident Vladimir Putin a Joe Biden dohodli na návratu velvyslanců do zemí.Rozpory se zhoršily po převratu na Ukrajině, návratu Krymu a vypuknutí konfliktu na Donbasu. Evropské země a USA obvinily Kreml z vměšování a uvalily na něj sankce, Moskva reagovala recipročně.Dalšími záminkami pro vyvíjení tlaku na Rusko byla obvinění Kremlu ze snahy ovlivnit americké volby a zapojení do kybernetických útoků, případ Skripal a výstavba plynovodu Nord Stream 2. Kromě toho byla zavedena omezení jak proti jednotlivcům, tak vůči celým odvětvím ruské ekonomiky.Summit Putina a BidenaPřipomeňme, že první schůzka Putina s Bidenem se konala ve středu 16. června v Ženevě. Jednání trvala 4,5 hodiny, včetně přestávky. Podle závěrů jednání učinil ruský lídr prohlášení, že se dohodl s prezidentem USA na zahájení konzultací o strategické stabilitě na úrovni různých úřadů. Podle něj si totiž obě země uvědomují, že nesou zvláštní odpovědnost za strategickou stabilitu ve světě.Prezidenti navíc přijali společné prohlášení o tom, že Ruská federace a USA potvrzují, že dodržují zásadu, že v jaderné válce nemohou existovat vítězové a že nikdy by neměla být taková válka rozpoutána. Stejná zásada byla schválena lídry SSSR a USA na ženevské schůzce v roce 1985.Vladimir Putin měl šest schůzek s Donaldem Trumpem. Na rusko-americkém summitu v roce 2018 zpochybnil výsledky vyšetřování americké rozvědky ohledně zasahování Moskvy do prezidentských voleb v USA roku 2016, čímž poskytl Putinovi „možnost šířit lži“. To vyvolalo bouřlivou reakci v politických kruzích USA. Podle senátora Johna McCaina to byl „jeden z nejhanebnějších projevů amerického prezidenta“, na který si pamatuje.