Krejčí: Za prvé, ještě si nemyslím, že je diplomatická válka překonaná. Ten nástroj v podobě vyhošťování diplomatů se stal příliš oblíbený. Máme problém s tím, jak prognózovat zájmy politiků USA, protože když se Trump poprvé setkal v Helsinkách s Putinem, tak ho média i opozice téměř roznesly na kopytech a musel se obrátit, řekněme, proti ruské politice. Musíme chviličku počkat, jak ve Spojených státech zareagují na tuto ženevskou schůzku. Dohoda je samozřejmě jasná – mělo by to vést k oživení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Česko bude následovat se zpožděním. V této chvíli se nedá změna očekávat.Při pohledu z Prahy, co jste očekával od setkání prezidentů Ruska a Spojených států? Které z vašich přání se splnilo, nebo jste úplně zklamán?Já si myslím, že ta schůzka proběhla výborně. Vyjděme z toho, co bylo možné. Setkali se dva špičkoví politici, profesionálové, kteří k sobě nemají žádný osobní vztah, a jejichž dosavadní politika byla téměř na úrovni konfrontace. Dohodli se na tom zásadním, to znamená, na otázkách strategické stability. To je klíčová otázka dohod mezi dvěma supervelmocemi. Řekl bych, že vynikající práci odvedli ti, co schůzku připravovali, proto mohla být tak dělaná a relativně krátká, a to komuniké velice srozumitelné. Jak říkám, já jsem velmi spokojen.Na setkání v Ženevě se hovořilo o problémech změny klimatu. Ale když mluvíme o mezinárodním klimatu, „oteplilo se“ po summitu Putin-Biden? Nebo bude i nadále přetrvávat ve vztazích mezi Ruskem a Západem chlad?Ráno jsem se díval na CNN a to bylo velice, velice ostře protiruské zpravodajství. Bezprostřední vliv tak schůzka špičkových politiků na chování novinářů rozhodně neměla. Všimněte si také, že na Bidenovu tiskovou konferenci nebyli vpuštěni zahraniční novináři, takže ta, řekněme, podřízenost politiků vnitřní politice v USA je příliš velká na to, abychom hned mohli hovořit o nějakém oteplení. Musíme chvilku počkat.Sledoval jste tiskové konference těchto prezidentů? Která z nich pro vás byla zajímavější a proč?Rozhodně byla zajímavější ta tisková konference Vladimira Putina. Kdybych si měl vybrat, řekl bych, že nejzajímavější byly ty otázky kyberbezpečnosti. Když se Putin odvolal na výzkumy ve Spojených státech, tak ty jasně ukazují, že nejvíc narušení pochází z USA, pak následuje Kanada, latinsko-americké státy a potom Velká Británie. To je podle mého názoru velice důležitá informace. Ukázal, kolikrát Spojené státy žádaly o vysvětlení Rusko, a Rusko odpovědělo. A ukázal, kolikrát Rusko žádalo Spojené státy o vysvětlení, a nedostali ani jednu odpověď. To jsou podle mého věci zásadní. To, co v současné chvíli zcela jednoznačně chybí, je právní regulace v kyberprostoru, nebo, přesněji řečeno, chování v kyberprostoru. Tohle téma tu je velmi významné a patří k tomu základnímu, to znamená, strategické stabilitě.