Úpravu zákona předložil Tomio Okamura a jeho čtyři spolustraníci včetně iniciátora, poslance Foldyny. Návrh podpořil i bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Změna zákona by se měla dotknout pouze jednoho paragrafu Trestního zákoníku 40/2009 o podněcování k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství nebo skupině lidí. Podle aktuálního znění by měl pachatel být za to potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři roky.Statistika Policie České republiky přitom informuje, že celkový počet trestných činů s nenávistným podtextem v roce 2019 činil 170. Jedná se o 0,09 % z celkové kriminality. V porovnání s rokem 2018 se jednalo o pokles.Podle navrhovatelů je definice „podněcování k nenávisti” nejasná. V důvodové zprávě autoři mimo jiné píší, že „všeobecně uznávaná objektivní, legální nebo alespoň celospolečensky akceptovaná jasná definice tohoto znaku neexistuje”. Podle názoru poslance Jaroslava Foldyny se jedná o „jednoznačné popírání svobody slova”.Možnost zrušení paragrafu zákona a jeho přínos pro portál Sputnik zhodnotila zakladatelka Institutu na ochranu lidských práv svobod a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Ing. Alena Vitásková.Odborý portál eprávo.cz vysvětluje, že dle § 356 skutková podstata přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod nevyžaduje pro své naplnění vyvolání nenávisti. Poukázala na to, že žalobce nemůže být postižen, že maří spravedlnost, když podněcování k nenávisti jednou vyhodnotí jako trestný čin a podruhé nikoliv. Podle názoru Vitáskové je to stejné u rozhodování soudů. Nezbytná nutnost jasné definice podle názoru zakladatelky Institutu na ochranu lidských práv a svobod také zaručuje rovné plnění zákonů pro všechny občany.„V právním státě musí být za stejný čin i stejný trest, bez ohledu na to, kdo čin spáchal. Před zákonem si musí být všichni rovni. Naše zákony musí mít pouze jeden výklad, definice jednotlivých ustanovení musí být naprosto jasná,” prohlásila odbornice a pokračovala: „Objektivní nutnost novely zákona v této části je nanejvýš potřebná, protože vágní ustanovení je zneužitelné, a dokonce jsme toho byli v posledním období i svědky.” Navíc Alena Vitásková podotkla, že podněcování k nenávisti považuje za závažný problém a nemá to nic společného se svobodou projevu. Podle ní je to velmi nebezpečný celospolečenský jev, který může vyústit k občanským nepokojům, válkám.