Ženevský summit, v jehož rámci proběhne setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a prezidenta Spojených států Joea Bidena, začne 16. června v 13.00 hodin tamního času ve vile La Grange.Hned po příjezdu do Ženevy bude Vladimir Putin přivítán prezidentem Švýcarska Guyem Parmelinem, a poté má dorazit americký prezident Joe Biden. Po tradičním focení a úvodním proslovu si to obě strany namíří do tamní knihovny.Jednání se bude skládat ze tří částí – nejdříve se budou konat v užším a širším formátu, poté každá strana provede svou tiskovou konferenci. Na začátku jednání spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bude přítomen ministr zahraničí RF Sergej Lavrov, zatímco amerického prezidenta Joea Bidena bude doprovázet ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.Kromě Jurije Ušakova a Sergeje Lavrova, se bude ruská delegace skládat z tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova, velvyslance RF ve Spojených státech Anatolije Antonova, náčelníka generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Valerije Gerasimova a zástupce ministra zahraničí Sergeje Rjabkova. Na summit byli pozváni také zástupce šéfa administrativy ruského prezidenta Dmitrij Kozak a zvláštní zástupce prezidenta pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev. Jejich přítomnost může znamenat, že Putin a Biden se v průběhu jednání mohou dotknout situace na Ukrajině a Blízkém východě. Jurij Ušakov také připustil, že rozhovor dvou prezidentů bude zahrnovat téma Běloruska a zatčení opozičního aktivisty Alexeje Navalného.Po ukončení jednání se uskuteční setkání ruského prezidenta s jeho švýcarským protějškem, následně Vladimir Putin odletí do Ruska. Putin zmínil zhoršení vztahů s WashingtonemRuský prezident Vladimir Putin poskytl před summitem se svým americkým protějškem Joem Bidenem rozsáhlý rozhovor novináři americké televizní společnosti NBC Keirovi Simmonsovi. V něm mluvil o Severoatlantické alianci, o vztazích se Spojenými státy, ale i o Číně či pomoci Sýrii.Co se týče vzájemných vztahů Moskvy a Washingtona, ty podle Vladimira Putina klesly na velmi nízkou úroveň.Konstatoval, že i přes zdánlivě tvrdou rétoriku takové návrhy očekávali, protože vnitřní politická agenda ve Spojených státech jim nedala příležitost obnovit vztahy na jakési přijatelné úrovni.