Poslední evropský summit v květnu podle Jourové ukázal, že evropští lídři dokážou konat rychle a razantně. Příkladem v této souvislosti může sloužit incident s letadlem Ryanair, kdy při nouzovém přistátí v Minsku byl zatčen Roman Protasevič, zakladatel kanálu Nechta, který je v Bělorusku přiznám extrémistickým. Ačkoliv Jourová přiznává, že summit byl zastíněn událostmi v Bělorusku, je ráda, že lídři mluvili o vztazích s Ruskem, odsoudili jeho nezákonné chování a vyjádřili svoji podporu České republice.Lídři EU požádali Komisi a představitele pro zahraniční věci Josepa Borrella, aby před dalším červnovým summitem připravil další politické možnosti jednání. Podle Jourové to znamená novou definici vztahů k Ruské federaci, díky čemuž budou vztahy s ní realističtější.„Zároveň se v pondělí koná summit NATO, kde se bude také řešit agresivní chování Ruska i z pohledu hybridních hrozeb a kybernetických útoků. Debata k Rusku pobíhá na různých fórech. Je to tak správně a je nejvyšší čas,“ dodala.V rozhovoru se také vyjádřila ke svému umístění na sankční seznam.Příčinu vidí v souběhu několika důvodů. Prvním je, že se po zveřejnění kauzy Vrbětice hlasitě ozvala a podpořila kroky české vlády a teorii, že se jednalo o práci ruských tajných služeb.Má však i další své teorie:Některá média kritizovala chování české vlády, která podle nich nejednala efektivně, aby vyjednala podporu celé Evropské unie v podobě razantnější reakce a vyhošťování ruských diplomatů.Jourová vidí hlavní problém v tom, že tvrzení ohledně Vrbětic nebyla zcela jednotná.Tvrzení o nedostatečné solidaritě EU ve vztahu k České republice však Jourová odmítá.„Naopak, hned v pondělí po zveřejnění kauzy Vrbětice vydal Josep Borrell vyjádření podpory jménem všech členských států EU, takže podpora a solidarita s Českou republikou zazněla z EU jasně a jednohlasně. Vzápětí následovalo vyjádření podpory od všech členů NATO. Určitě jsem se necítila tak, že bychom v tom byli sami,“ uvedla Jourová.Ačkoliv pozice mnohých unijních států ohledně Ruska není jednotná. Podle Jourové v některých evropských částech převládá romantická představa o Rusku, kterou ale ona sama nesdílí. Prostě všichni mají s Ruskem jinou zkušenost.Dodává však, že jí nejde o konfrontaci, ale o konsolidaci vztahů mezi EU a Ruskem na bázi vzájemného respektu.Jourová se také vyjádřila i k projektu Nord Stream 2. V této souvislosti uvedla, že nejde o projekt společného evropského zájmu, ale jde o projekt mezi soukromými společnostmi a některými členskými státy EU. Dodává, že EU nemá nástroje, aby do tohoto projektu mohla zasáhnout.„Od vstupu pozměněné směrnice EU o plynu v roce 2019 do účinnosti má EU zavedena jasná pravidla, která se vztahují na všechny plynovody spojující evropský trh s plynem ze třetích zemí a jejichž cílem je zabránit preferenčnímu přístupu,“ tvrdí Jourová. Upozorňuje však i na geopolitickou komponentu, což zdůrazňují především Ukrajina, Spojené státy, některé státy střední a východní Evropy.„Osobně si myslím, že nejde o příklad systémového přístupu, když nabízíme takové velké obchodní zisky pro společnosti spojené se současným režimem Kremlu,“ míní Jourová.Došlo také na téma dezinformací a roli, kterou v tomhle ohledu podle Jourové hraje Rusko.Podle Jourové existuje množství kanálů, které šíří prokremelskou propagandu.Možné řešení vidí Jourová v novém kodexu proti dezinformacím. Bude pracovat ne na bázi mazání těchto informací, ale na bázi konfrontaci s fakty.„Všichni máme tendenci věřit tomu, čemu věřit chceme. Změnit zakořeněné postoje, které si neseme ve svém osobním „algoritmu“, není snadné ani časté. Přesto je třeba nabízet lidem fakta a ověřené skutečnosti a nechat je, aby posoudili, čemu budou věřit,” vysvětlila.Kritika ZahradilaNa iniciativu eurokomisařky Věry Jourové na zpřísněný kodex reagoval český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zahradil blahým úmyslům Komise nevěří a je toho názoru, že se jedná o pokus vyčistit mediální trh od konkurence. Dále poukázal na to, že alternativní média přejdou do moderní podoby samizdatu, s čímž mají členové bývalého východního bloku zkušenosti.Vůči Jourové se kriticky vyjádřil i mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček. Podle něj se jedná o „totalitu zabalenou to hedvábných slov“.