Podle unijní exekutivy omezují Česko a Polsko právo občanů EU kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Smlouva Evropské unie ovšem podle komise zaručuje občanům jiných států EU, aby mohli vstoupit do politické strany v členském státě svého bydliště.Komise poprvé vytkla Česku porušení ustanovení unijní smlouvy již v roce 2012, když zahájila proti zemi řízení o nesplnění povinnosti. Česko od té doby ale trvá na tom, že jeho právní předpisy jsou v souladu s právem EU. Většinový právní názor však tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochránce práv. „Zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni,“ stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.V zákoně České republiky číslo 424/1991 upravujícím sdružování v politických stranách se používá termín občan. V předpisu však není podle studie servisní organizace Sněmovny a Senátu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana ČR. Jak ale ukazují stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP09), podmínka státního občanství ČR tam je. Unijní soud v Lucemburku posoudí žalobu po vyslechnutí argumentů všech stran. Vydání verdiktu se podle portálu Aktuálně.cz dá očekávat nejdříve příští rok. Pokud žalobu shledá oprávněnou, může Česku a Polsku nařídit, aby své právní předpisy upravily. Jestliže to země odmítnou, má komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty.