Chmelár na Facebooku reagoval na nedávné výroky generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga, který po pondělním setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě ostře kritizoval Rusko a Čínu.Stoltenberg na setkání s Bidenem obvinil představitele čínského státu z toho, že „nesdílí naše hodnoty“, a z potlačování demokracie a práv menšin. Později v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag generální tajemník NATO varoval Rusko a Bělorusko před destabilizujícími aktivitami na východním křídle aliance a obvinil Moskvu z rostoucí agrese. Z tohoto důvodu, jak poukazuje Chmelár, je nutné ještě větší zbrojení.Chmelár připomíná, že členské státy NATO zvyšují výdaje na zbrojení, a to nehledě na pandemii. Podle oficiální statistiky NATO již 11 zemí splňuje závazek 2 % výdajů na obranu, a to včetně Slovenska. Před sedmi lety dvou procent dosahovaly pouze vojenské rozpočty USA, Řecka a Británie. Celkem aliance v pandemický rok vydala na obranu 1,028 bilionu dolarů. Je to téměř pětkrát více než Čína a šestnáctkrát více než Rusko. Obranné výdaje zvyšují jak evropští členové, tak i USA.Kromě Stoltenberga a NATO Chmelár zkritizoval poslední iniciativu německého ministra zahraničí Heiko Maase zrušit právo veta v rozhodování o zahraniční politice EU. Podle Chmelára se ale tímto německý ministr zahraničí snaží pouze zakrýt politické ambice Berlína, který chce určovat evropskou politiku. „Po zrušení práva veta by byla celá střední Evropa satelitem nebo protektorátem Berlína,“ konstatuje Chmelár s odkazem na neblahé zkušenosti Řecka s německým diktátem v otázce dluhové krize a nespokojenost Berlína a Bruselu s nezávislým vystupováním Budapeště.Připomeňme, že v červnu Evropu navštíví americký prezident Biden. V Británii se zúčastní summitu G7, který se bude konat ve dnech 11. až 13. června, i summitu NATO v Bruselu, jenž proběhne 14. června. Poté se ve Švýcarsku setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.