Když bývalý prezident Sarkisjan mluvil o rusko-arménských vztazích, uvedl, že Rusko bylo, je a zůstane spojencem Arménie.Podle něj to není možné a něco podobného se nevidí ani v lidských vztazích, „přátelé existují pro to, aby si navzájem pomáhali, ne aby jeden stále pomáhal druhému“.Poznamenal také, že podle zákonů Arménie, které řídí protokolární akce, prezidenty a premiéry stálých členů Rady bezpečnosti OSN na letišti vítá premiér nebo prezident Arménie.„Tyto zákony známe nejen my, ale také Rusové. A ty to neděláš, potom přes svůj tým vykládáš, jaký jsi chlap, jak ses choval k Putinovi. Ale není to zdatnost, protože podobné věci ti prostě neprojdou,“ řekl na závěr Sarkisjan.Situace na hranici s ÁzerbájdžánemArménské ministerstvo obrany již dříve informovalo, že 12. května se ázerbájdžánské ozbrojené síly pokusily provést práce „ohledně upřesnění hranic“ v jedné z příhraničních oblastí provincie Sjunik. Ministerstvo nesdělilo podrobnosti o procesu. Později situaci projednali ministři zahraničí Arménie a RF Ara Ajvazjan a Sergej Lavrov.Jerevan považuje tento incident za plánovanou provokaci. Arménská prokuratura zahájila trestní řízení pro porušení územní celistvosti. Ministerstvo uvedlo, že ázerbájdžánská vojska překročila státní hranici.Arménie zaslala OSKB oficiální žádost ohledně situace v provincii Sjunik, lhůta k jejímu projednání je tři dny.Konflikt v KarabachuNa konci loňského záři vypukla válka o Náhorní Karabach. Baku a Jerevan se navzájem obvinily z eskalace konfliktu, jenž trvá od konce osmdesátých let, obě strany vyhlásily úplnou nebo částečnou mobilizaci, přišly zprávy o obětích mezi civilisty.Boje trvaly měsíc a půl. Tři pokusy o uzavření příměří byly neúspěšné, ale v noci na 10. listopadu se Ázerbájdžán a Arménie dohodly za zprostředkování Ruska o úplném klidu zbraní. Jerevan předal kromě toho Baku Kelbadžarský, Lačinský a Agdamský okres a podél styčné linie a Lačinského koridoru spojujícího Karabach s Arménií byly rozmístěny ruské mírové síly.