Není to poprvé, co se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie postavili proti Bělorusku. Připomeňme, že letos v květnu například jednoznačně odsoudili nucené přistání civilního letu v Minsku, po kterém následovalo zatčení novináře a kritika režimu Romana Protaseviče a jeho partnerky ze strany běloruských úřadů. Reakcí členských zemí EU pak bylo, že vykázaly běloruské aerolinie Belavia z evropského nebe. Stejně tak unijní letecké společnosti vyzvaly k tomu, aby se vyhýbaly běloruskému vzdušnému prostoru.Dnes však přišla řeč na samotného prezidenta Alexandra Lukašenka. Europoslanci totiž diskutovali o tom, jaké další možnosti by měla EU využít k tomu, aby dotyčnému zamezila v porušování lidských práv.Šojdrová, stejně jako její další kolegové, vyzvala k přijetí cílených ekonomických sankcí vůči společnostem, které financují režim běloruského lídra. Liberální místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová se navíc nechala slyšet, že Lukašenka lze přirovnat k dalším světovým diktátorům. Argumentovala tím, že dotyčný nechal během protestů od loňských prezidentských voleb zadržet desítky tisíc lidí. Navíc ve vězení má být nyní podle dostupných zpráv na 450 oponentů režimu.Někteří unijní diplomaté ale mají strach z toho, co by se stalo, kdyby došlo k úplnému odstřižení Lukašenka od peněz, které jeho režimu proudí z obchodu s EU. Mnozí si totiž myslí, že by to znamenalo ještě větší vliv Ruska.Zmiňme, že společné usnesení budou europoslanci přijímat ve čtvrtek. K celé záležitosti se vyjádřil i samotný šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého EU v „příštích dnech“ zavede postihy vůči konkrétním činitelům a firmám. Dotyčný tak europoslance ujistil, že členské země bloku sankce jednotně podporují.Uvádí se, že pokud jde o sankce, státy EU se chtějí zaměřit například na bankovní sektor, ropný průmysl či produkci potaše, v níž je Bělorusko druhé na světě.