Za necelé dva měsíce by dle AČR mělo celkem 132 vojáků, převážně z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic, zamířit do Litvy. Právě v této pobaltské zemi mají působit v rámci Alianční předsunuté přítomnosti, a tak bylo nutné se na tuto akci trochu připravit.V článku textu se pak uvádí detaily akce. Mluví se například o tom, že výcvik na Doupově proběhl po dubnové certifikaci jednotky, která tvoří jádro kontingentu.Podle Sekaniny byl hlavní cvičící skupinou štáb úkolového uskupení, který řešil vzniklé incidenty, ale cvičila i palebná jednotka. Podle jeho slov se cvičení účastnilo celé úkolové uskupení, jež bude v Litvě nasazeno. Uvádí se, že vojáci neabsolvovali jen simulované incidenty, ale také standardní výcvik, jako jsou střelby z ručních zbraní, házení granátů nebo výcvik v řízení vozidel. Příslušníky armády mimo to čekalo také několik přednášek z psychologie nebo problematiky práva ozbrojeného konfliktu.Na daném cvičení byl dále přítomen také vrchní praporčík z Velitelství vzdušných sil štábní praporčík Josef Peterka, který se snažil být s vojáky v kontaktu a mít přehled o jejich výcviku, úspěších, ale i problémech.V článku AČR se také zmiňuje, že cvičení na Doupově proběhlo ve spolupráci s Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií ve Vyškově a Velitelstvím vzdušných sil. Touto akcí ale činnost vojáků nekončí, jelikož do července, kdy je plánován odjezd do Litvy, musí dokončit také odborné kurzy, lékařské prohlídky, očkování a splnit řadu dalších úkolů. Reakce uživatelůPod příspěvkem české armády se však objevilo hned několik komentářů. Někteří lidé se přitom nad cvičením pozastavovali.Pod jeho příspěvkem se tak okamžitě strhla diskuze. V ní lidé například argumentovali tím, že „Litva je v NATO“ a tak jsou naši vojáci v zemi „jako pomoc partnerům“. „Pozváni ne jako okupanti, ani jako agresoři,“ dodávali.Další uživatelé se bavili formulací, kterou armáda ve svém postu použila.A přidávali se další: „Na Doupově moc tepla nenačerpají, ale světla je tam dost.“