Český kontrolní úřad se věnoval financím, které byly v letech 2017 až 2019 vynaloženy na čtyři vybrané programy migrační politiky. V této době Ministerstvo vnitra ČR na tyto programy vyplatilo 900 milionů korun nejen ze státního rozpočtu, ale také z fondů EU. Kontrola NKÚ se věnovala projektům za téměř 557 milionů korun, které financovaly například ochranu hranic EU, podporu azylového systému nebo začleňování cizinců do společnosti.Z výsledků vyplývá, že konkrétní přínosy podpory pro migrační politiku nejsou jasné, jelikož ministerstvo vnitra cíle stanovilo pouze obecně a bez ukazatelů. Navíc úřad zjistil řadů nedostatků, které mělo odhalit samotné ministerstvo vnitra.Neobecné cíleÚřad ve zprávě uvádí, že MV nastavilo v koncepčních dokumentech k migrační politice většinou cíle, které jsou jen obecné. „Neurčilo ani ukazatele a jejich očekávané hodnoty, podle kterých by šlo ověřit, co se podařilo zlepšit a zda program plní své cíle. Některé oblasti tak nebude mít ministerstvo jak vyhodnotit. Například u integrace cizinců si nastavilo nekonkrétní cíle jako podpořit nekonfliktní soužití s cizinci nebo zajistit bezpečnost všech obyvatel ČR. U vnější migrace směřující do EU má například cíl boj proti nelegální migraci,“ uvádí zpráva NKÚ.Dalším problémem podle úřadu je, že peníze na projekty získaly jak státní instituce, tak i neziskové organizace. Ministerstvo však u kontrolovaných projektů nepožadovalo vyhodnocení výsledků a přínosů. Výrazné nedostatkyKontroloři také u několika projektů odhalili výrazné nedostatky.Ministerstvo podle úřadu také nesledovalo výši nákladů na jednoho klienta. Například výuka českého jazyka vyšla na 2 600 i na 6 700 korun. „I když jsou nároky jednotlivých klientů různé, mělo by mít MV přehled o průměrných nákladech a být schopno porovnat projekty mezi sebou,“ uvádí zpráva.Příjemci také nemuseli sledovat skutečné náklady na jednotlivé aktivity v rámci projektů, MV požadovalo pouze plánované náklady, které byly uvedeny v žádosti o dotaci.Nedostatky byly zjištěny také u Státního integračního programu, který ministerstvu zajišťuje Správa uprchlických zařízení. „MV ani Správa také neřešily, jak projekty pomohly k úspěšné integraci klientů. Správa vždy dodržela finanční limity tzv. integračních plánů a až na jednu výjimku hradila nákupy věcí v souladu s přehledem vydaným MV. Bez ověření potřeb klientů na místě ale nemůže vědět, zda platí jen skutečně nutné vybavení domácností,“ píše se ve zprávě NKÚ.Na závěr se uvádí, že chyběly konkrétní údaje o kontrolovaných projektech a také informace o problémech s jejich dokončením. Ministerstvo vnitra od roku 2015 neprovedlo žádné vyhodnocení dopadů těchto projektů.