Podle odhadu vědců připadá na temnou hmotu přibližně 85 % hmotného vesmíru. Ale na rozdíl od obyčejné hmoty se nedá temná ani zjistit, ani popsat, poněvadž nepohlcuje, neodráží a nevyzařuje světlo.Fyzici z University of California Riverside učinili předpoklad, že v prostoru a času existuje dodatečná dimenze, ve které je třeba pátrat po temné hmotě. Tato hypotéza je variantou teorie vzájemně interagující temné hmoty (SIDM - Self-interacting dark matter). Podle této teorie fakticky neviditelné částice působí navzájem mezi sebou prostřednictvím neznámé temné síly, v důsledku čehož se již nechovají jako částice a stávají se naprosto neviditelné.„Žijeme v oceánu temné hmoty, avšak velmi málo víme o tom, čím může být. Víme, že existuje, ale nevíme, jak ji hledat, a nemůžeme vysvětlit, proč jsme ji neobjevili tam, kde jsme čekali,“ cituje tisková zpráva univerzity vedoucího průzkumu, docenta fyziky a astronomie Philipa Taneda. Autoři dokázali, že se působení temných sil, díky kterým se částice navzájem přitahují nebo odpuzují, dá vylíčit s pomocí matematické teorie dodatečných rozměrů.Výzkumníci poznamenali, že i přesto, že dodatečné rozměry se mohou zdát exotickým nápadem, ve skutečnosti jde o známý matematický úkon za účelem popsání trojrozměrných kvantových mechanických polí neobsahujících obyčejné částice. V matematice se tomu říká holografický princip. Ale má se za to, že se pro přírodní jevy nehodí.Obyčejné síly mají jeden typ částic s fixovanou hmotností. Klíčová zvláštnost teorie navržené autory spočívá v tom, že částice temné hmoty jsou označeny za kontinuum, nekonečné množství s různou hmotností.Autoři mají za to, že se předcházející modely temné hmoty zakládaly na teoriích imitujících chování viditelných částic. Avšak v reálném světě neexistují obdoby temných sil, proto reálná hmota nemůže s nimi vzájemně působit.Výzkumníci nazvali svůj model „kontinuumní“ verzí teorie vzájemně interagující temné hmoty. Na rozdíl od klasické varianty líčí vzájemné působení ne stejných částic, ale jejich kontinua.