Podle jednoho z vrcholových představitelů EU Charlese Michela „od sobotní půlnoci je jakémukoli letadlu běloruských leteckých dopravců zakázáno přistát, vzlétnout nebo létat nad územím EU“.V oficiálním rozhodnutí se objasňuje, že zákaz se nebude vztahovat na humanitární lety, nouzová přistání a nouzové lety.Zákaz letů byl pouze prvním oficiálně schváleným opatřením Evropské unie proti Bělorusku po incidentu s přistáním letadla letecké společnosti Ryanair v Minsku dne 23. května.Podle šéfa Evropské rady budou brzy následovat personální sankce vůči fyzickým a právnickým osobám v Bělorusku. Ty mohou být schváleny již příští týden. Z dlouhodobého hlediska může Bělorusko čelit také sankcím v jistých oblastech hospodářství.Politické rozhodnutí o těchto sankcích přijali lídři států a předsedové vlád EU 24. května po diskusi o Bělorusku na summitu v Bruselu.Incident s letadlem společnosti RyanairLetadlo irské letecké společnosti Ryanair, které letělo 23. května z Athén do Vilniusu, přistálo nouzově na letišti v Minsku kvůli zprávě o bombě na palubě, která se ukázala být falešná. Na letišti byl zadržen Roman Protasevič, zakladatel Telegram kanálu Nexta, který byl v Bělorusku prohlášen za extremistický. Je obviňován z několika trestných činů včetně organizování hromadných nepokojů a hrozí mu až patnáct let odnětí svobody. Spolu s ním byla zadržena občanka RF Sofie Sapegová. Podle informací ruského ministerstva zahraničních věcí je podle běloruského trestního zákoníku podezřívána z několika trestných činů, spáchaných v srpnu a září 2020. Byla umístěna do vazby na dva měsíce.Brusel poté vyzval k co nejrychlejšímu zavedení nových sankcí proti Minsku. Bělorusko však prohlásilo, že zpráva o bombě přišla na e-mail minského letiště. Kapitán letadla sám přijal rozhodnutí o přistání, o žádném donucení ani otočení letadla nemůže být řeč, prohlásil velitel běloruských VLS a vojsk PVO Igor Golub.Nejvyšší představitelé členských zemí EU se rozhodli na základě výsledků jednání o Bělorusku přijmout politické rozhodnutí o zákazu letů běloruských letadel v evropském vzdušném prostoru a rovněž doporučili evropským leteckým společnostem, aby se vyhnuly letům nad Běloruskem. EU vyzvala k co nejrychlejšímu zavedení nových sankcí proti Bělorusku v souvislosti s tímto leteckým incidentem. Toto není první případ nuceného přistání. Například v červenci 2013 „na žádost“ Spojených států bylo nuceno přistát ve Vídni letadlo bolivijského prezidenta Eva Moralese. Důvodem byla údajná informace o tom, že se na palubě nachází bývalý agent CIA Edward Snowden, obviněný Američany z prozrazení státního tajemství. Policie bezvýsledně prohledala letadlo číslo jedna a o několik hodin později mohl prezident pokračovat v cestě. Žádné vyšetřování se nekonalo.