Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh poslankyně za ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové a poslance za Piráty Ondřeje Profanta. V případě schválení Senátem a prezidentem České republiky ženy a rodiče nezletilého dítěte ženského pohlaví budou moci od příštího roku zvolit, zda v příjmení budou využívat přechylovanou příponu. Návrh získal podporu 91 ze 172 poslanců.Podle zákona si dosud volbu ve prospěch nepřechylovaného příjmení mohly dovolit čtyři kategorie občanek. Patří k nim ženy pocházející z ciziny a dále české ženy, které mají trvalý pobyt v zahraničí, jsou vdané za občana jiné státní příslušnosti nebo mají jinou než českou národnost. Obdobné podmínky platí i pro nezletilé děti ženského pohlaví.Právo žen proti jazykové svébytnostiVe společnosti a médiích se nepřechýlená jména začala vyskytovat začátkem 10. let 21. století, kdy se pomocí mužských příjmení zejména budovala image jejich nositelek, například Emma Smetana, která k tomu má i rodinné důvody, a Petra Svoboda. Jednou z prvních podpůrkyň jazykové změny byla genderová lingvistka a germanistka Jana Valdrová, která přechylování říkala „jazykový relikt patriarchátu“, který poukazuje na přináležitost ženy k muži, a poukázala, že plošné přechylování ženských příjmení začalo teprve po 2. světové válce, kdy se tím z matrik opticky „vymazaly“ příslušnice německé menšiny.Návrh novely Válková a Profant prosazovali již od roku 2018. Argumentovali především rozšířením práv českých žen a přibližování se celoevropským postupům v této otázce. Zejména dle Válkové je „volba příjmení velmi osobnostní právo, do kterého … stát zbytečně zasahuje“. Poslanec Pirátské strany apeloval na modernizaci češtiny, která by se podle něho neměla přeměnit na „skanzen“. Dalším odůvodněním návrhu bylo i to, že některé ženy ve snaze používat původní znění příjmení svých manželů na matričních úřadech uváděly nepravdivé údaje o plánech žít v cizině.Proti návrhu Válkové a Profanta se stavěl bývalý ředitel Ústavu jazyka českého Karel Oliva, zastánce zachování systémové vlastnosti českého jazyka. Význam přechylování přiblížil Sputniku vedoucí oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, PhDr. Pavel Štěpán, Ph.D. „Přípona -ová umožňuje ženská příjmení skloňovat a začlenit je do věty. Je přirozenou součástí českého jazyka. Skloňování je charakteristickým rysem všech flektivních jazyků, tedy i češtiny,“ uvedl jazykovědec.Přijetí novely zpochybňovali členové hnutí SPD, včetně předsedy hnutí Tomia Okamury, který podporuje zachování tradičního znění. Konzervativní postoj k jazyku potvrdila portálu i poslankyně za SPD Karla Maříková. Podobně jako Štěpán uvedla, že přechylování je specifické pro český jazyk a díky němu se pozná, zda je dotyčná osoba muž nebo žena. Politička dodala, že se jedná o typický rys slovanského jazyka: „Přechylování patří k češtině od středověku, tedy od jejích počátků. Většina slovanských jazyků ho používá. Čeština sama o sobě dokonce přechylování potřebuje.“Praktické důvody novelyPokud jde o význam novely, podle Štěpána nejde o zásadní změnu jazyka. Domnívá se, že tím zákon vychází vstříc současným jevům a společenské poptávce: „Návrh schválený Poslaneckou sněmovnou nepředstavuje příliš výraznou změnu nebo zásah do jazyka. Už dnes mají ženy v zásadě možnost užívat nepřechýlenou podobu příjmení, pokud využijí některou z výjimek, které matriční zákon připouští. Stačí například, když žena prohlásí, že bude pobývat v zahraničí, nebo když se přihlásí k jiné než české národnosti. Tím se někdy zákon i obchází. Změna zákona tedy do značné míry legalizuje již dnes existující stav.“Lingvista rovněž nemá obavy, že by si jazyk se změnou zákona neporadil. Podle Štěpána skutečnost, že má žena oficiálně nepřechýlené příjmení, ještě neznamená, že musí být v běžné komunikaci v této podobě užíváno. Uvedl k tomu i příklad. „Pokud se žena bude jmenovat Jana Novák, pak je jistě možné o ní v běžné komunikaci mluvit jako o paní Novákové, podobně jako mluvíme o kancléřce Merkelové nebo o Michelle Obamové,“ vysvětlil odborník. Pokud jde o modernizaci českého jazyka v budoucnu, k tomu se vyjadřoval bývalý ředitel ÚJČ Karel Oliva, podle kterého rázné změny čeština pravděpodobně nezažije. „Čeština přijme spoustu nových slov, ale nemám strach, že by zanikla, nebo že by ztratila svůj jazykový charakter. Je možné, že rozdíly mezi mluvenou a spisovnou češtinou se budou dál stírat. Dnešní spisovná norma se v budoucnu posune k archaičnosti, ale to je běžné,” pronesl Oliva v rozhovoru pro portál Aktuálně v roce 2019.Štěpán se také domnívá, že v budoucnu by k výrazně většímu procentu žen žádajících o nepřechýlené příjmení nedošlo. Podle poslankyně Maříkové se bude toto rozhodování odvíjet od životní situace ženy a pravděpodobně i od jejího věku. Novela podle ní může nahrát diskuzi o genderových otázkách ve výchově dětí: „Dá se to očekávat u mladé generace, pro kterou to bude světové a IN, a žen, které se provdají za cizince. Dále to otvírá samozřejmě dveře pro bezpohlavní výchovu a gender ideologii.“Modernizace češtiny za každou cenu?Dle domněnky portálu lze také připustit, že právo zrušení přípony -ová lze pojmout i jako jistý náznak dnešní doby. Ptali jsme se, zda je možné novelu spojit se vzestupem práva menšin v západní Evropě, výsledkem kterého jsou nový lexikon a nová jazyková pravidla.Doktor Štěpán naopak s touto domněnkou nesouhlasil a znovu uvedl, že snaha o obnovení jazykové normy nebyla v úmyslu zákonodárců. „Změnu zákona v žádném případě nevnímám jako snahu zbavit se přípony -ová. O to předkladatelům zákona rozhodně nešlo. Ani tito zákonodárci se nedomnívají, že většina žen se bude chtít přípony -ová zbavit. Jde jim jen o možnost, nikoliv nutnost užívat příjmení v nepřechýlené podobě, pokud o to žena projeví zájem. Takový zájem ve společnosti jistě existuje, ale zřejmě nejde o většinový trend. Myslím, že k nějakým převratným změnám nepovede ani tato úprava zákona,” vysvětlil Pavel Štěpán.Na závěr podotkl, že novela by měla především usnadnit život žen ve styku se zahraničím: „Je nepochybné, že zájem některých žen o nepřechýlené příjmení do značné míry souvisí s kontaktem se zahraničím, může být dán i tím, že ženám, které dlouhodobě pobývají v zahraničí (a to zdaleka nejen na Západě), může přechýlené příjmení působit praktické problémy.”