Zahradil publikoval status, ke kterému připojil i fotku zachycující výňatek z rozhovoru reportéra serveru Aktuálně.cz Lukáše Valáška pro Český rozhlas. Následně Zahradil pokračoval s tím, že v opačném případě by nám v rámci probíhající „dekonstrukce listopadu ‘89 a polistopadového období mohli investigativci z Economie třeba pro změnu připomenout, že taková KSČ tehdy nebyla zakázána zejména díky V. Havlovi (nejsme jako oni), P. Pithartovi (slyším trávu růst) a levici v OF“. Dodal, že jim nic nevyčítá. Podle jeho slov jednoduše byla taková doba. „Ale stejně i za to určitě může Klaus, jak jinak,“ uvedl závěrem.Článek o exprezidentoviCo se týče samotného článku zveřejněného v řadě českých médií, bylo v něm uvedeno, že s odkazem na materiály z Národního archivu dospěla tato média k závěru, že český exprezident a tehdejší ministr financí Československa Václav Klaus zajistil odeslání půjčky Sovětskému svazu ve výši 1,3 miliardy amerických dolarů, o které se s Moskvou údajně dohodla ještě předlistopadová československá vláda.Před sametovou revolucí v listopadu 1989 se tehdejší vláda ČSSR zavázala poskytnout Sovětskému svazu finanční půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů. Jak uváděla česká média, výše zmíněnou částku v dubnu 1989 navrhl půjčit Moskvě jeden z úředníků ministerstva financí Zdeněk Rachač, který před tím působil v Moskvě na sekretariátu RVHP a byl údajně veden StB jako spolupracovník pod krycím jménem Riga. Dále se v článku také tvrdí, že dotyčný úředník později pracoval i jako poradce Václava Klause, což rozhodně vyvrátil samotný český exprezident ve svých odpovědích na otázky zaslané ze strany redakcí deníku Hospodářské noviny a online deníku Aktuálně.cz. Podle Klause se se Zdeňkem Rachačem nikdy ani nesetkal.Nehledě na pád komunistické vlády ministerstvo financí vedené Václavem Klausem pokračovalo v hledání způsobu poskytnutí úvěru Sovětskému svazu, což nakonec učinilo prostřednictvím převodu na účty Mezinárodní banky hospodářské pomoci založené Sovětským svazem a řadou dalších států komunistického bloku. Transakce měly být provedeny během roku 1990, další osud zmíněných prostředků ale není znám, podotýkají autoři článku.Bývalý český prezident Václav Klaus rozhodně popírá zveřejněné skutečnosti a uvádí, že žádné informace o závazcích poskytnout Moskvě jakoukoliv půjčku nikdy neměl. Institut Václava Klause také napsal otevřený dopis šéfredaktorovi Hospodářských novin s požadavkem na veřejnou omluvu. Na to šéfredaktoři HN a Aktuálně.cz zareagovali tím, že přiznali, že autoři článku a editoři se dopustili mediální zkratky, avšak jejich vyjádření není omluvou exprezidentovi, jak to žádal Institut Václava Klause. Za zmínku též stojí, že původní text byl změněn – novou podobu dostal jak titulek a perex, tak byly doplněny i další informace a naopak některé části ve článku chybí.