Podle vědeckých prací publikovaných v časopise Nature odborníci vyhodnotili stav 393 jezer, z nichž většina se nachází v zeměpisných šířkách s mírným podnebím. Práce zohledňuje údaje z let 1941 až 2017.Jak se ukázalo, jezera ztrácejí kyslík 2,75-9,3krát rychleji než světové oceány, což negativně ovlivňuje stav jejich ekosystémů. Od roku 1980 se tedy obsah kyslíku ve studovaných vodních nádržích snížil o 5,5 % na povrchu a o 18,6 % na dně.Důvodem změn bylo zvýšení teploty sladké vody o 0,38 stupně Celsia za deset let, říkají odborníci. Takové účinky globálního oteplování přispívají k reprodukci modrozelených řas, jejichž toxiny jsou nebezpečné pro jiné živé organismy žijící ve sladké vodě.Snížení hladiny kyslíku vytváří podmínky nezbytné pro reprodukci anaerobních bakterií. Metan, který vypouštějí, zvyšuje emise skleníkových plynů, což jen zrychluje tempo změny klimatu. Oteplování tak může vyčerpat zásoby pitné vody a narušit rovnováhu sladkovodních ekosystémů.Nedostatek vody je nedostatek zdrojů sladké vody, které by splňovaly standardní poptávku po vodě. Lidstvo čelí vodní krizi kvůli nerovnoměrnému rozložení (zhoršenému změnou klimatu), která vede k některým velmi mokrým a velmi suchým zeměpisným lokalitám, plus prudkému nárůstu celosvětové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích tažené průmyslem. Nedostatek vody může být také způsoben suchem, nedostatkem srážek nebo znečištěním. Světové ekonomické fórum to v roce 2019 uvedlo jako jedno z největších globálních rizik z hlediska možného dopadu v příštím desetiletí. Projevuje se částečným nebo žádným uspokojením vyjádřené poptávky, hospodářskou konkurencí v oblasti množství nebo kvality vody, spory mezi uživateli, nevratným vyčerpáním podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.Dvě třetiny světové populace žijí v podmínkách závažného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce. Půl miliardy lidí na světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.