Žadatelé o azyl budou muset osobně podat žádost na dánských hranicích a poté budou přemístěni do azylového centra. Po schválení žádosti je žadateli přiznáno postavení uprchlíka a bude mu uděleno právo žít v hostitelské zemi.Již dříve bylo oznámeno, že cílem této právní úpravy je vytvoření právního základu pro předávání osob hledajících mezinárodní ochranu v Dánsku do třetí země. Zatímco se od Dánska očekává, že pokryje náklady na přesun, hostitelská země má provést zpracování žádostí o azyl.Vláda uvedla, že žádná země dosud s projektem nesouhlasila, ale v současné době s Dánskem jedná pět až deset zemí.Pakt o migraciPřipomeňme, že Evropská komise (EK) ještě koncem září v roce 2020 představila nová pravidla v oblasti migrace a azylu v Evropské unii (EU), které počítají se sdílenou odpovědností členských zemí v těchto otázkách.„Starý systém, který se tím v Evropě zabývá, už nefunguje,“ vyjádřila se tehdy předsedkyně EK Ursula von der Leyenová s tím, že Nový pakt o migraci a azylu nabízí Evropě „nový start“.Pakt navrhuje systém, při němž by členské státy EU pomohly zmírnit zátěž zemí, kam přichází nejvíce migrantů po moři - Řecko, Itálie, Malta a Španělsko, tak, že některé přijmou i ony, nebo poskytnou další materiál a logistickou podporu. Ty státy, které nebudou ochotny přijmout migranty, by měly na starosti deportace osob se zamítnutými žádostmi o azyl. To by podle agentury AP mohlo vyhovovat Rakousku, Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku, které dosud odmítaly přijmout migranty a uprchlíky.Plány zahrnují „flexibilní formy podpory, které začínají na základě dobrovolnosti“. Přísnější požadavky „založené na bezpečnostní síti“ by byly zavedeny, pokud by se některá členská země dostala do potenciální krize, jako například Řecko v roce 2015. Problémem je, že dobrovolná schémata dosud měla tendenci selhat.Nové plány pro EU také například navrhují pokračování v politice zadržování nelegálních migrantů na řeckých ostrovech, dokud je nebude možné poslat zpět.