Zahradil poukázal s odkazem na web Echo24 na to, že titulek Hospodářských novin v daném článku byl výrazně změněn a k omluvě, jak požadoval Václav Klaus, také nedošlo.V daném článku se píše, že ani Hospodářské noviny a ani server Aktuálně.cz se exprezidentovi neomluvily za článek o tom, že měl tajně zaslat miliardy Sovětům na přelomu 80. a 90. let. Média se však přiznala, že se dopustila jakési „mediální zkratky“ a původní text byl změněn – novou podobu dostal jak titulek a perex, tak byly doplněny i další informace a naopak některé části ve článku chybí. Původní titulek totiž zněl: „Klaus po revoluci poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětům. Zeman dluh odpustil.“ Nyní má však jinou podobu a lze jej dohledat po názvem „Kauza ruský dluh: Třetina vznikla až po listopadu 1989 za doby ministra Klause. Zeman většinu dluhu odpustil.“Samotní autoři článku uvedli, že v textu provedli několik změn. „V původním textu jsme 2. června 2021 provedli tyto změny: upravili jsme titulek a perex, doplnili jsme do samostatného boxu krátce dobový kontext dění kolem federálního ministerstva financí v letech 1989 až 1990, autorské zkratky ,Václav Klaus‘ jsme opravili na ,federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem‘. a zpřehlednili jejich kontext, odstranili jsme pasáže o Prognostickém ústavu,“ uvedli autoři.Šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek a šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka reagovali i na požadavek omluvy, který vznesl Václav Klaus. Připomeňme totiž, že Institut Václava Klause napsal otevřený dopis šéfredaktorovi HN s požadavkem na veřejnou omluvu. Na to šéfredaktoři zareagovali tím, že přiznali, že autoři článku a editoři se dopustili mediální zkratky, avšak jejich vyjádření není omluvou exprezidentovi, jak to žádal Institut Václava Klause. Naposledy se exprezident k celé kauze vyjádřil ve středečním rozhovoru pro Radiožurnál. Ten však proběhl velmi emotivně, jelikož Klaus obvinil novináře, kteří tvrdí, že schválil miliardový dluh Sovětskému svazu, ze lži. Nakonec moderátora pořadu Dvacet minut Radiožurnálu označil za blázna a živý rozhovor po jedenácti minutách předčasně ukončil.Článek o exprezidentoviCo se týče samotného článku zveřejněného v řadě českých médií, bylo v něm uvedeno, že s odkazem na materiály z Národního archivu dospěla tato média k závěru, že český exprezident a tehdejší ministr financí Československa Václav Klaus zajistil odeslání půjčky Sovětskému svazu ve výši 1,3 miliardy amerických dolarů, o které se s Moskvou údajně dohodla ještě předlistopadová československá vláda.Před sametovou revolucí v listopadu 1989 se tehdejší vláda ČSSR zavázala poskytnout Sovětskému svazu finanční půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů. Jak uváděla česká média, výše zmíněnou částku v dubnu 1989 navrhl půjčit Moskvě jeden z úředníků ministerstva financí Zdeněk Rachač, který před tím působil v Moskvě na sekretariátu RVHP a byl údajně veden StB jako spolupracovník pod krycím jménem Riga. Dále se v článku také tvrdí, že dotyčný úředník později pracoval i jako poradce Václava Klause, což rozhodně vyvrátil samotný český exprezident ve svých odpovědích na otázky zaslané ze strany redakcí deníku Hospodářské noviny a online deníku Aktuálně.cz. Podle Klause se se Zdeňkem Rachačem nikdy ani nesetkal.Nehledě na pád komunistické vlády ministerstvo financí vedené Václavem Klausem pokračovalo v hledání způsobu poskytnutí úvěru Sovětskému svazu, což nakonec učinilo prostřednictvím převodu na účty Mezinárodní banky hospodářské pomoci založené Sovětským svazem a řadou dalších států komunistického bloku. Transakce měly být provedeny během roku 1990, další osud zmíněných prostředků ale není znám, podotýkají autoři článku.Bývalý český prezident Václav Klaus rozhodně popírá zveřejněné skutečnosti a uvádí, že žádné informace o závazcích poskytnout Moskvě jakoukoliv půjčku nikdy neměl.