Deník například uvádí, že Česko, které je členem NATO a EU, se na jedné straně snaží navázat pevnější vztah se západními spojenci, ale na straně druhé prezident Miloš Zeman „touží po užších vztazích s Ruskem a Čínou a pěstuje rozpolcenost maďarského stylu mezi Východem a Západem“.Deník také připomíná, že poté, co Česko uvalilo odpovědnost za výbuchy ve Vrběticích na agenty ruských tajných služeb, Rusko později tvrdě odpovědělo zařazením země na seznam nepřátel.Zeman však po odhalení, že za výbuchem ve Vrběticích stojí Rusko, se podle listu pravděpodobně snažil situaci nějak napravit a týden kauzu vůbec nekomentoval: „Ukryl se za zdmi Pražského hradu s týmem poradců, kteří mají rozsáhlé vazby na Rusko a Čínu.“„Když promluvil, nevyjádřil pobouření nad útokem na svou vlast. Místo toho pohrdal vlastní zpravodajskou službou BIS, která vyšetřování provedla, a trval na tom, že o ruském zapojení není dost důkazů,“ líčí deník. List rovněž uvádí, že kauza kolem Vrbětic zdaleka není první Zemanovou machinací. Připomíná například jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v roce 2016 v Praze, po kterém Zeman chválil Čínu jako cenného ekonomického a politického partnera.Na druhé straně si ale list všímá toho, že v Česku rovněž existují prozápadní politické frakce, včetně několika postav ve vládě a opozici, které se naopak „snaží o narušení vztahů s Ruskem a Čínou a posílení vazeb se Západem“.Česká vláda například jako první v EU zakázala společnosti Huawei pracovat na 5G sítích kvůli jejím vazbám na Peking. Stejně provokujícím činem byla i loňská cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, která Čínu podle The Times rovněž rozzuřila.Česko se podle deníku nebálo v předchozích letech „provokovat“ ani Rusko, a to například, když Praha odstranila sochu maršála Ivana Koněva nebo pojmenovala náměstí před ruskou ambasádou podle Borise Němcova, kritika Kremlu zavražděného v roce 2015.List upozorňuje, že spolu s těmito protivýchodními náladami stále koexistuje zcela opačná politika reprezentovaná Milošem Zemanem. Následně plynoucí z toho rozporuplné činy republiky však zasévají podle listu pochyby mezi západní spojence. To se ale pak odráží zejména na tom, že Česko ne vždy může počítat s očekávanou solidaritou.Zatímco například po útoku novičokem v britském Salisbury, jenž měli v roce 2018 provést stejní agenti ruské tajné služby GRU, kteří mají na svědomí údajně i útok ve Vrběticích, přikročilo k solidárnímu vyhoštění diplomatů osmnáct zemí EU. Kvůli Vrběticím to ale udělalo jen pět států unie.„Je otázkou, jak dlouho lze tyto nejasnosti ještě držet v prostředí narůstající geopolitické rivality. Většina analytiků nicméně varuje, že neshoda je dlouhodobě neudržitelná,“ uzavírá list.