„Nemyslím si, že to byla správná reakce. Nemyslím si, že se letectvo musí využívat jako prostředek pro politické sankce,“ prohlásil Váradi.Podle jeho slov, která uvádí agentura Reuters, se nestalo nic takového, co by mohlo ohrozit bezpečnost letu. Dodal, že jde o politické, a nikoli bezpečnostní opatření. Podle jeho názoru může vymílání diplomatických a bezpečnostních důvodů podkopat světové letecké odvětví, které už tak bojuje o přežití v podmínkách pandemie covidu-19.Letadlo Ryanair, které letělo 23. května z Atén do Vilniusu, nouzově přistálo v Minsku kvůli zprávě o bombě na palubě, která se později nepotvrdila. Tímto letadlem cestoval Protasevič. Při pasové kontrole na minském letišti byl Protasevič zadržen. Bylo proti němu zahájeno trestní řízení podle několika paragrafů, včetně organizování hromadných nepokojů. Spolu s Protasevičem byla zadržena občanka RF Sofja Sapegová. Některé západní země včetně EU tento incident zkritizovaly a žádají o propuštění Protaseviče a Sapegové. Evropské země prohlásily, že Minsk donutil letadlo k přistání na svém letišti pod vymyšlenou záminkou, zakázaly běloruským leteckým společnostem lety nad svým územím a uvažují o zavedení proti Minsku dodatečných sankcí. Některé letecké společnosti se rozhodly vyhýbat vzdušnému prostoru Běloruska.K nouzovým přistáním letadel docházelo i dříve. Nejskandálnějším případem bylo donucení k přistání letadla prezidenta Bolívie Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byly zvěsti o tom, že se prý na palubě letadla nachází spolu s prezidentem bývalý agent CIA Edward Snowden, který byl v USA obviňován z vyzrazení státního tajemství.