Šéfka EK během jednání hlav států a předsedů vlád unijních zemí v Bruselu uvedla, že považuje celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov za nutné řešení při dosažení Evropou stanoveného účelu snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Von der Leyenová přitom v prvních etapách slibuje nižší uhlíkovou daň, která by se navyšovala jen postupně, ale i to, že EU pomůže zmírnit finanční zátěž pro potřebné státy.I přesto však kritici tohoto návrhu varují, že obchodování s emisemi právě ve stavebnictví a v dopravě bude v každém případě mít nepříznivý dopad na jednotlivé spotřebitele. Jak upozorňuje portál Echo24.cz, jednotná daň by mohla způsobit masivní finanční i sociální otřesy, například ve státech jihovýchodní Evropy, protože ceny benzínu a topných olejů by extrémně vzrostly.Podle ekonoma Rogeru, Dominika Stroukala. by se zavádění daně dotklo i českých domácností, zejména těch nejchudších.„Ze zahraničních zkušeností víme, že uhlíková daň vede také k vyšším cenám nemovitostí a studie ukazují, že vedle peněz stojí řadu pracovních míst a tlačí na vyšší zadlužení států. Musíme také počítat s tím, že například jako v Kanadě začne uhlíková daň relativně nízko, ale brzy se začne znásobovat. Uhlíková neutralita do roku 2050 je extrémně drahý plán a měli bychom ukazovat na to, kdo to platí,“ dodal Stroukal.K evropskému Green Dealu připojil Českou republiku premiér Andrej Babiš (ANO), který s plánem souhlasil v minulém roce. Státy se tak zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.