Webu poskytl komentář také mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka, podle kterého měl tento „ukázkově dezinformační text“ okamžitý a masivní dopad i do obsahu většiny ostatních českých médií. Následně je na webu zveřejněno plné znění otevřeného dopisu. V něm se píše, že v úterý 25. května otiskly Hospodářské noviny s dalšími médii mateřského vydavatelství Economia „cílenou dehonestační kampaň proti prezidentu Václavu Klausovi, když na titulní stránce otiskl rozsáhlý článek s neuvěřitelným titulkem Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům“.Uvádí, že se tak na základě daného článku pokusili vnutit čtenáři názor, že epxrezident Václav Klaus byl od počátku účastníkem komunistického spiknutí a od prvních dní ve funkci vědomě a konspirativně poškozoval naši zemi.„Všechna tato tvrzení Vašich novinářů jsou zcela lživá. Potvrzují to zcela jasně dokumenty, které sami zveřejnili na internetu jako podklady, na nichž článek stojí. Dokazují jasně zjevnou lživost celé kampaně,“ pokračují a následně přichází výčet devíti bodů. V dopise je uvedeno, že se nemělo jednat o polistopadovou, ale předlistopadovou věc. Dále se píše, že nešlo o žádnou tajnou finanční operaci, což prý dokládá i usnesení komunistické Adamcovy vlády z 10. 11. 1989.Ve čtvrtém bodě Institut Václava Klause uvádí, že nešlo o žádnou tajemnou půjčku, ale řešení tzv. clearingové špičky, pasivního salda na sovětské straně, která účetně vznikala na clearingovém účtu. „Tuto pohledávku nebylo možno jinak využít, a proto byla převedena na dlouhodobý úvěr. To bylo ekonomickou podstatou transakce,“ dodává se.Dále prý nemělo dojít k žádnému převodu finančních prostředků. Václav Klaus ani nikdo jiný nikam nic neodeslal.ČSOB, která clearing technicky zajišťovala, podle Institutu Václava Klause proti transakci neprotestovala, ale požadovala vyjasnění krytí případných kursových ztrát, které jí potenciálně hrozily.„Zdeněk Rachač nikdy nebyl poradcem Václava Klause, jak ostatně sám v publikovaném rozhovoru na Aktuálně.cz potvrdil, a Václav Klaus sám nic takového nikdy netvrdil, jak se naopak Rachačovi snažili nalhat Vaši ,novináři‘ – v ten moment se navíc naprosto nepřijatelně (a možná dokonce trestněprávně postižitelně) vydávající za komisaře Sčítání lidu 2021!“ pokračuje s výčtem.V posledním bodu Insitut píše, že je zarážející způsob práce zaměstnanců redakce Hospodářských novin, kteří se měli dotazovat Václava Klause na půjčku 1,3 miliardy dolarů, která však prý nikdy neexistovala. Tudíž si tak po více než 13 letech nemohl nikdo vzpomenout, o co by vůbec mohlo jít. Za zmínku stojí, že Klausovi svou podporu vyjádřil na sociální síti i mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Článek o exprezidentoviCo se týče samotného článku zveřejněného v řadě českých médií, píše se v něm, že s odkazem na materiály z Národního archivu dospěla tato média k závěru, že český exprezident a tehdejší ministr financí Československa Václav Klaus zajistil odeslání půjčky Sovětskému svazu ve výši 1,3 miliardy amerických dolarů, o které se s Moskvou údajně dohodla ještě předlistopadová československá vláda.Před sametovou revolucí v listopadu 1989 se tehdejší vláda ČSSR zavázala poskytnout Sovětskému svazu finanční půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů. Jak uváděla česká média, výše zmíněnou částku v dubnu 1989 navrhl půjčit Moskvě jeden z úředníků ministerstva financí Zdeněk Rachač, který před tím působil v Moskvě na sekretariátu RVHP a byl údajně veden StB jako spolupracovník pod krycím jménem Riga. Dále se v článku také tvrdí, že dotyčný úředník později pracoval i jako poradce Václava Klause, což rozhodně vyvrátil samotný český exprezident ve svých odpovědích na otázky zaslané ze strany redakcí deníku Hospodářské noviny a online deníku Aktuálně.cz. Podle Klause se se Zdeňkem Rachačem nikdy ani nesetkal.Nehledě na pád komunistické vlády ministerstvo financí vedené Václavem Klausem pokračovalo v hledání způsobu poskytnutí úvěru Sovětskému svazu, což nakonec učinilo prostřednictvím převodu na účty Mezinárodní banky hospodářské pomoci založené Sovětským svazem a řadou dalších států komunistického bloku. Transakce měly být provedeny během roku 1990, další osud zmíněných prostředků ale není znám, podotýkají autoři článku.Bývalý český prezident Václav Klaus rozhodně popírá zveřejněné skutečnosti a uvádí, že žádné informace o závazcích poskytnout Moskvě jakoukoliv půjčku nikdy neměl.