Nacistické bezpečnostní složky měly informace o možném atentátu na vysoké představitele říše. Nakonec si atentátníci na Heydricha počkali, když jel z Panenských Břežan na Pražský hrad. Parašutisté při plánování atentátu prý smekali v jiné dny před projíždějícím Heydrichem čepice, říká Stehlík. Heydrich jim dle Stehlíka měl pozdrav opětovat. Měl si na to pak vzpomenout řidič Heydricha Johannes Klein. Když se vše tak dobře plánovalo, proč se nezvážila krutá pomsta Němců?Ivo Budil: Doba byla vypjatá. Co se týká kruté pomsty Němců… Reinhard Heydrich přišel jako zastupující říšský protektor na území protektorátu s tím, aby dokončil řešení tzv. „české otázky“. Vyjádřil se i v tom smyslu, že český národ na tomto území nemá co pohledávat. To je vyhlášení války, vlastně dvojnásobné vyhlášení, navíc války vyhlazovací. Čili v této souvislosti souhlasím s Václavem Černým, významným literárním historikem a odbojářem, který v tomto kontextu řekl, že atentát byl jednak relevantním, jednak důstojnou odpovědí na Heydrichovu a nacistickou provokaci. Ano, následovaly perzekuce, ale za tyto nese vinu samotné nacistické Německo a nacistický režim, který odpověděl nehumánním, neodpovídajícím způsobem. Vina je na německé straně. Češi měli nárok na obranu, ta byla zcela legitimní. Nebyl by býval pro Čechy lepší nějaký jiný typ sabotáže, třeba průmyslové? Nebylo by to nakonec účinnější? Nějaká jiná diverze? Průmyslové diverze probíhaly. Jak ukázal průběh letecké války (spojenecké nálety) – kdy se útočilo na německé průmyslové cíle, na německé továrny apod. –, pak ani takováto masivní vzdušná síla (jako vlastně forma sabotáže) německou zbrojní výrobu příliš neutlumila. Český národ po tom všem, co se stalo od roku 1938, po všech poníženích a zradách měl konečně jednou právo na ráznou odpověď vůči svému nepříteli. Heydrich nařídil zastavit auto, když byl upozorněn řidičem Johannesem Kleinem, že jsou před nimi atentátníci. Prý byl opojen mocí a domníval se, že si to s atentátníky sám vyřídí. Co si o tom myslíte? Dává to smysl?U atentátu jsem nebyl, nemohu se přímo vcítit do Heydrichových duševních pochodů. Kdyby to tak bylo, bylo by to hodně amatérské a neodpovědné. Jak je vůbec možné, že jel do centra Prahy bez doprovodu, tedy vlastně bez ochranky? V daném případě, když hrozí atentát, nepřátelský zásah, primárně dbám o zachování své bezpečnosti. Tzn., nepouštím se do avanturistických akcí. To přece Heydrich musel dobře vědět. Heydrich byl střepinami z Kubišovy bomby zasažen do zad. Pokusil se postavit, když už byl zraněný. Po unikajících parašutistech střílel z pistole. Proč dotyční unikali? Atentát se úplně nezdařil dle jejich představ. Kromě bomby měl být použit i samopal, který se zasekl. Tím pádem pak museli improvizovat. Došlo opravdu k nečekané technické závadě. Atentát neproběhl podle původního přesvědčení. V tuto chvíli měl být Heydrich namístě mrtev. Tím pádem pak volili parašutisté útěk, sice v rámci improvizované reakce na nečekané obtíže. Vypadá divně, že elitní vojáci nedotáhli akci do konce…Především to byli hrdinové, protože nakonec se atentát povedl, a to na nejvyššího nacistického představitele v průběhu celé války u nás. Bez pochyby probíhaly i jiné pokusy, taktéž prováděné elitními vojáky, které se nezdařily. Proto o nich dneska nevíme. V silně vyhrocené situaci se dělají chyby, nevím, do jaké míry byli odpovědni za selhání zbraně. Nicméně v následné improvizaci to vlastně do konce dovedli, neboť Heydrich přece následkům atentátu podlehl. Heydrichův stav se prý zlepšil, pak náhle zhoršil. Mohlo jít o nějakou další sabotáž, jež unikla pozornosti historiků? Případně provedenou – z nějakého důvodu – samotnými Němci?Nejsem lékař, ale na druhé straně jsem slyšel i četl, že Heydrich měl mnoho nepřátel v nacistických kruzích. Známý je jeho konflikt s Wilhelmem Canarisem. Nedivil bych se, kdyby tam k takto motivovanému pokusu došlo. Příčina smrti by tomu i napovídala („komplikace“). Nacistické hnutí bylo vnitřně heterogenní, byly tam různé frakce a vzájemně soupeřící skupiny. V rámci nacistického režimu by se jistě mohli najít i někteří Němci, kterým by se skon Heydricha hodil. Lidice a Ležáky, resp. jejich vypálení – to byla pomsta nacistů. Mluvčí Prahy 8 Milan Šálek řekl, že Praha 8 se zasadí, aby 27. květen byl příští rok, až uplyne 80 let od atentátu, označen za významný den dějin ČR. Asi se tím myslí, že byl spáchán atentát úspěšně. Dá se s tím souhlasit? Heydrich přece skonal na otravu krve? Jsou tu dvě roviny: kvalita atentátu, omlouvám se za takovouto formulaci, a jeho symbolický význam…Během průběhu se muselo improvizovat, výsledek nebyl jednoznačně dán. Na druhé straně, jak jsem uvedl, byl to nejvýznamnější atentát v okupované Evropě na nacistického představitele, který měl úspěšnou koncovku. Do té doby i hrozilo, že české země budou vnímány tak trochu jako druhé Rakousko, tedy jako teritorium, které bylo zabráno Německem bez odporu. Vezměte si, že i dánští vojáci, když Němci překročili hranice, kladli odpor střelbou. Mimochodem i několik německých vojáků usmrtili. U nás pak šlo o demonstrativní akt českých zemí, aby se ukázalo, že odmítáme své začlenění do říše nacistů. Tohle byl jeden z relevantních aktů. Není náhoda, že poté Velká Británie i exilová vláda Francie zrušily svůj podpis pod mnichovskou dohodu. 16. listopadu 1942 měl premiéru US film Casablanca (US/1942). Hlavní postavou v něm byl vůdce evropského protinacistického odboje. Touto postavou je filmový Čechoslovák Viktor (Victor) Laszlo. Jistě to není náhoda, půl roku po atentátu. Pane profesore, děkujeme za rozhovor.