
Dodal, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, a tou je, že šlo o práci ruských tajných služeb.Na dotaz, zda je pro Česko ctí, nebo spíše zátěží to, že se dostalo spolu s USA na seznam nepřátelských zemí Ruska, Kulhánek odpověděl:Podle názoru Kulhánka zmíněný seznam ještě víc celou situaci komplikuje.Kulhánek si také nemyslí, že by Česko v této situaci zůstalo opuštěné v souvislosti s tím, že ačkoliv mnoho zemí Česku v kauze Vrbětice vyjádřilo solidaritu, tak nevyhostilo ruské diplomaty. Kulhánek v úterý navštívil Německo, kde jednal s tamějším ministrem zahraničí Heikem Maasem. Zmiňme, že německá strana žádné ruské diplomaty nevyhostila. ČTK ohledně toho uvádí, že Německo tak učinilo proto, že o celé kauze nebylo informováno předem. Němečtí diplomaté mají za to, že kolektivní vyhoštění musí být koordinováno, což podle nich Česko zanedbalo. Maas během schůzky s českým ministrem uvedl, že Německo bude České republice pomáhat především v rovině diplomatické, včetně pomoci se zajištěním normálního fungování českého velvyslanectví v Moskvě. V Německu rezonuje také to, že v takových kauzách je nezbytné, aby byl jednotný postoj celé země. V kauze Vrbětice vláda prosazovala verzi, podle které měli výbuchy na svědomí ruští agenti, zatímco prezident Miloš Zeman uvedl, že vyšetřovacích verzí je několik. Kulhánek v této souvislosti zdůraznil, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze. „Ne, je jen jedna verze,“ uvedl. „Žádný z parterů neprojevil pochybnosti ohledně toho, co se dozvěděli od české vlády,“ řekl k tomu, že na jednání s velvyslanci NATO byli všichni spojenci patřičně informováni. Kulhánek také popřel tvrzení, že by se Česko snažilo celou kauzy ututlat výměnou za vakcínu Sputnik V.Co se týče situace s Ruskem a sankcí proti němu, Kulhánek zastává pragmatický postoj. „O hospodářských tématech či odzbrojování s Ruskem musíme mluvit. Rusko však samo preferuje konflikt. Snaží se spojence v EU a NATO štěpit,“ míní Kulhánek. Podle Kulhánka Moskva používá taktiku rozděl a panuj, i proto podle něj nelze dovolit, aby se plynovod Nord Stream 2 stal ruským mocenským nástrojem. Kulhánek má také za to, že vztah vůči Rusku a Číně by měl být jednotný v celé Evropské unii. Odmítá ale to, aby EU při rozhodování opustila princip jednomyslnosti a přiklonila se k většinovému rozhodování. V budoucnu však takovou změnu nevyloučil. Většinové rozhodování však podporují hlavní kandidáti na německého kancléře spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, šéf konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet a volební lídr sociálních demokratů SPD Olaf Scholz.Kauza VrběticePremiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem 17. dubna na mimořádné tiskové konferenci informovali, že české bezpečnostní složky mají podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, k němuž došlo v roce 2014, byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby.Následně Česká republika kvůli vrbětické kauze vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády a Rusko reagovalo vyhoštěním 20 členů diplomatické mise v Moskvě. Následně Česko nařídilo stažení dalších zaměstnanců ruského velvyslanectví a Moskva oznámila, že přechází na „striktní paritu“ v počtu pracovníků obou ambasád. To se především dotkne místních zaměstnanců, kteří pracují pro českou diplomatickou misi. Projeví se to například výrazným omezením fungování Českého domu v Moskvě, který od 1. června uzavírá restaurační a hotelový provoz. Ministryně financí České republiky Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích by Česká republika mohla žádat odškodné ve výši minimálně jedné miliardy korun.Šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin české obvinění označil za lež a nařkl vládu ČR z omezené svrchovanosti. Ruské ministerstvo zahraničních věcí označilo obvinění na adresu tajných služeb za absurdní a vymyšlené. Podle mluvčí ministerstva Marie Zacharovové obvinění slouží k odvrácení pozornosti od účasti USA na přípravě atentátu na Alexandra Lukašenka a převratu v Bělorusku.Zmiňme, že dříve v souvislosti s vrbětickou kauzou ruské diplomaty vyhostily Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. Ruského diplomata vyhostilo i Bulharsko, a to kvůli obvinění Ruska z odpovědnosti za organizace výbuchů skladů na bulharském území a pokusu o vraždu obchodníka Emiliana Gebreva. Tato obvinění Moskva odmítá.