V oznámení, které rozesílala EASA, agentura vysvětlila, že „běloruské kroky týkající se letu Rayanair vedou k pochybnostem o dodržování pravidel mezinárodního civilního letectví a zpochybňují také schopnost poskytovat bezpečné letecké služby“.EASA poznamenala, že kontaktovala národní letecké úřady a doporučila jim, aby předaly veškeré informace leteckým dopravcům, „aby letecké společnosti mohly posoudit svá vlastní rizika“.Let společnosti RyanairLetadlo společnosti Ryanair, které letělo z Athén do Vilniusu, 23. května nouzově přistálo na letišti v Minsku kvůli zprávě o bombě na palubě, která se ukázala jako nepravdivá. Na palubě se nacházel Roman Protasevič, který žije v Polsku a je zakladatelem telegramového kanálu Nexta, který je v Bělorusku prohlášen za extremistický. Při kontrole jeho dokladů byl zadržen.Proti Protasevičovi bylo zahájeno trestní řízení podle několika paragrafů, včetně organizace hromadných nepokojů. Hrozí mu až 15 let vězení.Evropská unie vyzvala letecké dopravce, aby zrušili lety nad Běloruskem, a oznámila svůj záměr zavést nové sankce proti Minsku. Letecké společnosti KLM (Nizozemsko), Air France, německá Lufthansa, švédská SAS, polská LOT, Wizz Air, lotyšská Air Baltic, Finnair, Singapore Airlines a Austrian Airlines se rozhodly nelétat přes Bělorusko.Česko ve středu oznámilo, že pozastavuje lety mezi Českem a Běloruskem společnosti Belavia. Poslední let do Prahy přiletí dnes.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko také okomentoval situaci okolo letounu Ryanair. Podle něj v letounu byl terorista, o čemž věděli daleko za hranicemi Běloruska.„Byla tam bomba nebo ne, ale jestli by mě informovali o tom, že na palubě je terorista, okamžitě bych dal příkaz k přistání letounu,“ oznámil Lukašenko a dodal, že zpráva o bombě přišla ze Švýcarska. Podle něj zprávu o bombě na palubě dostala letiště v Athénách, Vilnisu a Minsku současně.Toto není první případ nuceného přistání. Například v červenci 2013 „na žádost“ Spojených států bylo nuceno přistát ve Vídni letadlo bolivijského prezidenta Eva Moralese. Důvodem byla údajná informace o tom, že se na palubě nachází bývalý agent CIA Edward Snowden, obviněný Američany z prozrazení státního tajemství. Policie bezvýsledně prohledala letadlo číslo jedna a o několik hodin později mohl prezident pokračovat v cestě. Žádné vyšetřování se nekonalo.