„Podle mezinárodního vzdušného práva hlavní roli na palubě letadla vykonává jeho velitel. V případě zachycení stíhačkou se velitel a posádka podřizují pokynům vojenského letce,“ řekl Romanov.Podle jeho slov v případě neplnění pokynů mají vojáci právo zahájit výstražnou palbu. V případě hrubého porušení, když byla například narušena trasa letu, a letadlo míří do zakázané zóny, může být letadlo dokonce sestřeleno, zdůraznil odborník pro bezpečnost.Pro spojení s posádkou civilního letadla je lepší používat radiové spojení. Když bylo z nějakých příčin přerušeno, existují speciální signály, řekl Romanov.A přitom, když je na palubě civilního letadla výbušné zařízení, nemůže stíhačka jeho posádce nijak pomoci, řekl Romanov.Připomeňme, že letadlo společnosti Ryanair, které letělo z Atén do Vilniusu, 23. května nouzově přistálo na minském letišti kvůli zprávě o bombě, která se následně nepotvrdila. Na palubě letadla se nacházel bývalý šéfredaktor telegramového kanálu Nexta Roman Protasevič, který byl v Bělorusku považován za extremistu. Po přistání letadla byl dotyčný zadržen při kontrole dokladů kvůli dříve zahájeným trestním řízením proti němu.Evropská humanitní univerzita oznámila, že den předtím byla v Minsku zadržena ruská občanka Sapegová, která letěla s Protasevičem. Univerzita ve Vilniusu, kde Ruska studuje, zaslala žádost na ruské velvyslanectví o poskytnutí konzulární podpory. Den předtím ruské velvyslanectví v Bělorusku oznámilo, že se ruský konzul setkal s rodiči zadržené v Minsku Sapegové, byl jim doporučen právník, navíc ruští diplomaté očekávají, že budou mít brzy zajištěný konzulární přístup k zadržené.Řada evropských zemí EU uvedly, že Minsk pod vymyšlenou záminkou přinutil letadlo přistát na svém letišti, a na protest proti zadržení Protaseviče zakázaly běloruským leteckým společnostem létat nad jejich územím a zvažují možnost zavedení dalších sankcí proti Minsku.Bělorusko odpovědělo, že zpráva o bombě na palubě letadla byla zaslána na e-mail minského letiště. Samotný velitel posádky se rozhodl přistát v Minsku, o jakémkoli nátlaku nebo otočení letadla nemůže být řeč, uvedl velitel běloruských vzdušných sil a protivzdušné obrany Igor Golub. Bělorusko je připraveno poskytnout záznamy dispečerů, aby prokázalo svůj případ. Jak však uvádí běloruské ministerstvo zahraničí, žádná z evropských zemí zatím nevyjádřila přání se s nimi seznámit.Praxe vynucených přistání se objevila mnohem dříve. Nejznámějším případem je vynucené přistání letounu prezidenta Bolívie Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byl Edward Snowden. Připomeňme, že v noci na 3. července 2013 muselo letadlo prezidenta Bolívie Eva Moralese, které letělo z Moskvy, nouzově přistát ve Vídni, protože Španělsko, Itálie, Francie a Portugalsko pro něho uzavřely svůj vzdušný prostor. Stály za tím spekulace, že na palubě spolu s prezidentem je bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviněn z prozrazení státního tajemství. USA požadovaly prohledání letounu prezidenta Bolívie. Rakouská policie letoun Eva Moralese prohledala, Snowdena však na palubě nenašli. Madrid, Paříž, Řím a Lisabon se později omluvily.