Česko mohlo získat podporu Velké Británie v kauze Vrbětice a vyhoštění ruských diplomatů, ale premiér Andrej Babiš tuto příležitost promarnil. Takové závěry vyvodili novináři týdeníku Respekt Ondřej Kundra a Ivana Svobodová po prozkoumání korespondence mezi britským a českým premiérem. Podle novinářů by Česko mohlo získat více spojenců, kdyby s nimi premiér Andrej Babiš (ANO) kroky české vlády lépe koordinoval.Jako důkaz k tomuto zjištění uvádějí dopis Borise Johnsona z 5. května, který získali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím z Úřadu vlády ČR.Jde o dopis, který Andreji Babišovi poslal britský premiér dva a půl týdne poté, co Babiš na narychlo svolané sobotní tiskové konferenci společně s ministrem vnitra Janem Hamáčkem řekl, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích stála v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU. Johnson hned v první větě vyjadřuje politování nad tím, že se česká strana s Brity nespojila před tím, než Babiš promluvil o Vrběticích na tiskové konferenci.V dopisu zmínil podporu ze strany Londýna.Reakce Andreje BabišeJiž dříve premiér Babiš odmítl informace webu Politico, podle kterého mu německá kancléřka Angela Merkelová nedávno vytkla, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala akci s unijními spojenci.Kancléřka v téhle souvislosti zmínila právě Velkou Británii, která v roce 2018 diplomatickým jednáním dosáhla toho, že na třicet zemí vyhostilo ruské diplomaty poté, co se podařilo odhalit útočníky na Sergeje Skripala.Český premiér označil informace za nepravdivé.Zmiňme, že včera šéfové států EU v noci na summitu v Bruselu vyjádřili solidaritu Česku v kauze Vrbětice a diplomatickém sporu s Ruskem. V usnesení byla také podpořena česká reakce.Bruselský summit se usnesl, že Evropská unie bude i nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. Jak bylo informováno dříve, o společném vyhošťování diplomatů lídři nejednali. Kauza VrběticePremiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem dne 17. dubna na mimořádné tiskové konferenci informovali, že české bezpečnostní složky mají podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, k němuž došlo v roce 2014, byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby.Následně Česká republika kvůli vrbětické kauze vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády a Rusko reagovalo vyhoštěním 20 členů diplomatické mise v Moskvě. Následně Česko nařídilo stažení dalších zaměstnanců ruského velvyslanectví a Moskva oznámila, že přechází na „striktní paritu“ v počtu pracovníků obou ambasád. To se především dotkne místních zaměstnanců, kteří pracují pro českou diplomatickou misi. Projeví se to například výrazným omezením fungování Českého domu v Moskvě, který od 1. června uzavírá restaurační a hotelový provoz. Ministryně financí České republiky Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích by Česká republika mohla žádat odškodné ve výši minimálně jedné miliardy korun.Šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin české obvinění označil za lež a nařkl vládu ČR z omezené svrchovanosti. Ruské ministerstvo zahraničních věcí označilo obvinění na adresu tajných služeb za absurdní a vymyšlené. Podle mluvčí ministerstva Marie Zacharovové obvinění slouží k odvrácení pozornosti od účasti USA na přípravě atentátu na Alexandra Lukašenka a převratu v Bělorusku.Zmiňme, že dříve v souvislosti s vrbětickou kauzou ruské diplomaty vyhostily Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. Ruského diplomata vyhostilo i Bulharsko, a to kvůli obvinění Ruska z odpovědnosti za organizace výbuchů skladů na bulharském území a pokusu o vraždu obchodníka Emiliana Gebreva. Tato obvinění Moskva odmítá.