Chmelár dle svých slov nechce obhajovat postup Lukašenkova režimu, ale má svým příspěvkem za účel spíše upozornit, že i Západ má na svědomí podobné akce. „Případ běloruského novináře Romana Protaseviče zadrženého v Minsku je učebnicovou ukázkou nejen pokrytectví a dvojí morálky západní politiky a diplomacie, ale i mimořádně nízké úrovně současné žurnalistiky,“ tvrdí Chmelár. Životopis ProtasevičeJedním z důkazů nízké úrovně dnešní žurnalistiky je podle něj to, že se novináři hned pustili do obrany zadrženého Protaseviče, aniž by se pokusili zjistit, jakou je ve skutečnosti osobou. A to by podle Chmelára opravdu nebylo snadným úkolem, neboť západní média o něm dříve psala stejně, a proto publicistovi trvalo dvě hodiny, dokud se přes pečlivě odfiltrované informace dopátral k jeho životu před rokem 2019. „Protaseviče poprvé zatkli jako 16letého v roce 2011, ale přesto bez problémů studoval a pracoval v Bělorusku dalších přes osm let. Jeho útočištěm se staly nezávislá média (překvapení pro naše novináře, i taková v Bělorusku jsou) Euroradio a Radio Liberty, jako novinář absolvoval školení v Praze, a pak ho čekala stáž v USA. Po návratu začal mít opět problémy se státními úřady a vyhodili ho ze studia žurnalistiky. Univerzita tvrdí, že pro jeho extremistické postoje, on tvrdí, že z politických důvodů,“ pokračoval.Chmelár pak poznamenává, že se z Protaseviče následně stal youtuber a jeho zpravodajský kanál Nexta Live má k dnešnímu dni více než 315 tisíc sledujících. Zajímavé je podle Chmelára to, že v této pozici se Protasevič dopustil dezinformací, které západní média pak ani nechtěla uznat.„Během protestů proti Lukašenkově režimu 11. srpna 2020 pustil do světa falešnou zprávu, že do potlačení demonstrací se zapojily i ruské bezpečnostní síly. Když ho usvědčili ze lži, video vymazal a napsal, že se trochu „nechal unést emocemi“. Myslíte si, že naše média tuto „chybu“ opravila? Kdepak. Nexta byla každopádně hlavním zdrojem informací o protestech. Vzápětí Protasevič požádal o politický azyl v Polsku a na podzim minulého roku odešel i s rodiči do zahraničí,“ napsal Chmelár.Pokrytectví novinářůNa tom všem Chmelára nejvíc překvapuje, že západním liberálům vůbec nevadí oddanost Protaseviče idejím pravicového extremismu.Dodává, že novináři na Slovensku nepovažovali za nutné protestovat ani proti vybombardování budov jejich kolegů v Gaze, kteří unikli smrti jen o zlomek sekundy. „A přestože je to bezprecedentní válečný zločin, ačkoli všechny mezinárodní normy zakazují takové chování, naši novináři mají pro izraelské válečné zločiny speciální pochopení vyjádřené formulkou „Izrael má právo na obranu“,“ všímá si publicista.Přistání letadla s bolivijským prezidentem ve VídniChmelár pak poukázal na další případ, například ten, když západní státy přinutily přistát ve Vídni letadlo s bolivijským prezidentem Evo Moralesem. Publicista souhlasí s rozhořčenými mainstreamovými politiky a novináři, které říkají, že to jiné, ale poukazuje na to, že tahle odlišnost spočívá zejména v tom, že situace s přistáním letadla s bolivijským prezidentem je mnohem horší než ta, kterou vytvořili Bělorusové.„Protože vládní speciál s hlavou státu na palubě má diplomatickou imunitu, je chráněn, a protože to USA věděly, vymyslely po konzultaci s Paříží, Římem, Madridem a Lisabonem něco neobyčejně podlé: čtyři evropské státy uzavřely svůj vzdušný prostor pro „technické důvody“ (až mnohem později přiznaly tlak Bílého domu). A jelikož na alternativní trasu vládní speciál s Evo Moralesem neměl dost paliva, byl nucen přistát v Rakousku,“ vypráví Chmelár.„Oficiálně se nic nestalo. Letadlo s bolivijským prezidentem mohlo přece svobodně pokračovat a svobodně se zřítit někde do Atlantského oceánu. Nikdo mu v tom nebránil ... Když člověk vidí tu „elegantní totalitu“ (jak nazval počínání Baracka Obamy německý týdeník Der Spiegel), má chuť zavolat na Lukašenka: „Vidíš? To se tak nedělá, do psí matky!“,“ poukázal Chmelár.Mocenské zájmyPodle Chmelára žije dnes západní svět v obrovské věži lží. „Jsme schopni až masochisticky podrobně dokola vykreslovat brutalitu a zločiny sovětského tábora, zatímco koloniální a neokoloniální zvěrstva Západu zaznamenáváme jen velmi povrchně, pokud jsme vůbec o nich ochotni mluvit,“ poznamenal Chmelár.Tvrdí, že ochrana lidských práv již není na Západě vznešenou myšlenkou, ale hegemonistickou ideologií, která se používá účelově pouze tehdy, když slouží mocenským cílům.