Jak vyplývá z dešifrování, dispečer sdělil pilotovi, že od tajných služeb přišla informace o bombě na lince RYR1TZ RDC západ, která může být odpálena nad Vilniusem.Dispečer následně doporučil posádce, aby z bezpečnostních důvodů přistála na letišti v Minsku.Pilot se zeptal, odkud pocházejí informace o výbušnině. Na to mu odpověděli, že bezpečnostní služba minského letiště obdržela příslušný dopis e-mailem, a ten byl pak zaslán na několik letišť.Pilota také zajímalo, kdo doporučuje nasměřovat letadlo do Minsku - leteckou společnost, letiště odletu nebo letiště příletu. Běloruský dispečer odpověděl: „Toto je naše doporučení.“V dešifrovaném záznamu nejsou žádné hrozby ze strany dispečera na adresu posádky.Jeden z vůdců běloruské opozice Pavel Latuško dříve tvrdil, že má informace o tom, že posádka letadla dostávala výhrůžky ze strany dispečerů, aby nouzově nepřistála v Minsku.Kauza RyanairLetadlo společnosti Ryanair, které letělo 23. května z Athén do Vilniusu, přistálo nouzově na letišti v Minsku kvůli zprávě o bombě na palubě. Běloruští ochránci lidských práv oznámili, že tímto letadlem cestoval Roman Protasevič, zakladatel telegramového kanálu Nexta, který byl v Bělorusku uznán za extremistický. Při pasové kontrole na minském letišti byl Protasevič zadržen. Bylo s ním zahájeno trestní řízení podle několika paragrafů, včetně organizování hromadných nepokojů. Protasevičovi hrozí až patnáct let vězení.Zadržení novináře vyvolalo kritiku ze strany Západu, a to navzdory skutečnosti, že k nouzovému přistání letadel docházelo i v minulosti. Nejskandálnějším případem bylo nucené přistání letadla bolivijského prezidenta Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byly zvěsti o tom, že se na jeho palubě nachází bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviňován z prozrazení státního tajemství. Snowdena v letadle nenašli, letoun následně pokračoval v cestě.