„Druhý den čtu o nějakých čtyřech ruských občanech, kteří údajně vystoupili z letadla v Minsku a nevrátili se na palubu. Novináři vyčerpaní marasmem z toho, co se děje, a drží se z posledních sil, se ptají: ‚Petrov a Boširov, to je jasné. A kdo jsou další dva?“ napsala Zacharovová na Facebooku.Připomeňme, že letadlo společnosti Ryanair, které letělo z Atén do Vilniusu, 23. května nouzově přistálo na minském letišti kvůli zprávě o bombě, která se následně nepotvrdila. Na palubě letadla se nacházel bývalý šéfredaktor telegramového kanálu Nexta Roman Protasevič, který byl v Bělorusku považován za extremistu. Po přistání letadla byl dotyčný zadržen při kontrole dokladů kvůli dříve zahájeným trestním řízením proti němu.Evropská humanitní univerzita oznámila, že den předtím byla v Minsku zadržena ruská občanka Sapegová, která letěla s Protasevičem. Univerzita ve Vilniusu, kde Ruska studuje, zaslala žádost na ruské velvyslanectví o poskytnutí konzulární podpory. Den předtím ruské velvyslanectví v Bělorusku oznámilo, že se ruský konzul setkal s rodiči zadržené v Minsku Sapegové, byl jim doporučen právník, navíc ruští diplomaté očekávají, že budou mít brzy zajištěný konzulární přístup k zadržené.Řada evropských zemí EU uvedly, že Minsk pod vymyšlenou záminkou přinutil letadlo přistát na svém letišti, a na protest proti zadržení Protaseviče zakázaly běloruským leteckým společnostem létat nad jejich územím a zvažují možnost zavedení dalších sankcí proti Minsku.Bělorusko odpovědělo, že zpráva o bombě na palubě letadla byla zaslána na e-mail minského letiště. Samotný velitel posádky se rozhodl přistát v Minsku, o jakémkoli nátlaku nebo otočení letadla nemůže být řeč, uvedl velitel běloruských vzdušných sil a protivzdušné obrany Igor Golub. Bělorusko je připraveno poskytnout záznamy dispečerů, aby prokázalo svůj případ. Jak však uvádí běloruské ministerstvo zahraničí, žádná z evropských zemí zatím nevyjádřila přání se s nimi seznámit.Praxe vynucených přistání se objevila mnohem dříve. Nejznámějším případem je vynucené přistání letounu prezidenta Bolívie Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byl Edward Snowden. Připomeňme, že v noci na 3. července 2013 muselo letadlo prezidenta Bolívie Eva Moralese, které letělo z Moskvy, nouzově přistát ve Vídni, protože Španělsko, Itálie, Francie a Portugalsko pro něho uzavřely svůj vzdušný prostor. Stály za tím spekulace, že na palubě spolu s prezidentem je bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviněn z prozrazení státního tajemství. USA požadovaly prohledání letounu prezidenta Bolívie. Rakouská policie letoun Eva Moralese prohledala, Snowdena však na palubě nenašli. Madrid, Paříž, Řím a Lisabon se později omluvily.