Ministr zahraničí Velké Británie Dominic Raab ve svém projevu v parlamentu prohlásil, že Londýn prozkoumá návrh na zavedení omezovacích opatření proti plynovodům Nord Stream 2 a Jamal – Evropa po incidentu s letadlem. Raab prohlásil, že jsou nutné konzultace s partnery, a vyjádřil pochyby o tom, že by mohlo k incidentu dojít „bez alespoň mlčenlivého souhlasu Moskvy“.„Z hlediska politického podobná neadekvátní obvinění bohužel jsou. Trpělivě to pozorujeme. Nesouhlasíme s tím. Chápeme však, že jde o případ, kdy nemá smysl se ani pokoušet o nějaké vysvětlení. Fobie a posedlost tu už snad skutečně převládají a brání autorům podobných prohlášení v tom, aby střízlivě zhodnotili situaci,“ dodal Peskov.23. května bylo letadlo společnosti Ryanair, jež letělo Atén do Vilniusu, nuceno přistát na minském letišti kvůli zprávě o bombě, která ale nebyla potvrzena. Posádka přijala rozhodnutí o přistání. Pro doprovod letadla byla vyslána stíhačka běloruského vojenského letectva MiG-29.Na palubě letadla se nacházel bývalý šéfredaktor telegramového kanálu Nexta Roman Protasevič. Po přistání letadla byl zadržen. Vyšetřovací výbor republiky zahájil trestní stíhání za falešnou zprávu o zaminování letadla.Praxe vynucených přistání se objevila mnohem dříve. Nejznámějším případem je vynucené přistání letounu prezidenta Bolívie Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byl Edward Snowden. Připomeňme, že v noci na 3. července 2013 muselo letadlo prezidenta Bolívie Eva Moralese, které letělo z Moskvy, nouzově přistát ve Vídni, protože Španělsko, Itálie, Francie a Portugalsko pro něho uzavřely svůj vzdušný prostor. Stály za tím spekulace, že na palubě spolu s prezidentem je bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviněn z prozrazení státního tajemství. USA požadovaly prohledání letounu prezidenta Bolívie. Rakouská policie letoun Eva Moralese prohledala, Snowdena však na palubě nenašli. Madrid, Paříž, Řím a Lisabon se později omluvily.