Před sametovou revolucí v listopadu 1989 se tehdejší vláda ČSSR zavázala poskytnout Sovětskému svazu finanční půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů. Jak uvádí česká média, výše zmíněnou částku v dubnu 1989 navrhl půjčit Moskvě jeden z úředníků ministerstva financí Zdeněk Rachač, který před tím působil v Moskvě na sekretariátu RVHP a byl údajně veden StB jako spolupracovník pod krycím jménem Riga. Dále se v článku také tvrdí, že dotyčný úředník později pracoval i jako poradce Václava Klause, což rozhodně vyvrátil samotný český exprezident ve svých odpovědích na otázky zaslané ze strany redakcí deníku Hospodářské noviny a online deníku Aktuálně.cz. Podle Klause se se Zdeňkem Rachačem nikdy ani nesetkal.Nehledě na pád komunistické vlády ministerstvo financí vedené Václavem Klausem pokračovalo v hledání způsobu poskytnutí úvěru Sovětskému svazu, což nakonec učinilo prostřednictvím převodu na účty Mezinárodní banky hospodářské pomoci založené Sovětským svazem a řadou dalších států komunistického bloku. Transakce měly být provedeny během roku 1990, další osud zmíněných prostředků ale není znám, podotýkají autoři článku.Klaus obvinění popíráO výše uvedených skutečnostech podle vlastních slov nic nevěděl ani tehdejší místopředseda československé vlády Petr Pithart, který poznamenal, že netuší, kam a proč tyto prostředky měly být odeslány. Podle zdrojů o údajné půjčce nebyli informováni ani poslanci Federálního shromáždění.Bývalý český prezident Václav Klaus rozhodně popírá zveřejněné skutečnosti a uvádí, že žádné informace o závazcích poskytnout Moskvě jakoukoliv půjčku nikdy neměl.V článku se také uvádí, že v roce 1991 Václav Klaus vysvětloval poslancům Federálního shromáždění podstatné změny ve státním rozpočtu, k nimž došlo v poslední době. Podle Klause se jednalo o zadlužení u státní banky, a to kvůli zahraničním pohledávkám z doby komunistické vlády.