„Akce Minska byla plně v souladu se zavedenými mezinárodními pravidly,“ řekli na ministerstvu.Západ politizuje situaci a dělá ukvapené závěry, dodali.Letadlo společnosti Ryanair, letící z Athén do Vilniusu, 23. května naléhavě přistálo na letišti v Minsku kvůli zprávě o zaminování, která se ukázala jako falešná. Touto linkou letěl Roman Protasevič, zakladatel telegramového kanálu Nexta, který je v Bělorusku prohlášen za extremistický, a hlavní redaktor telegramového kanálu Bělorusko mozku, který je rovněž prohlášen za extremistický. Šéfredaktor byl zadržen při kontrole dokumentů.Novinář je v Bělorusku obviněn z trestných činů podle paragrafů Organizace hromadných nepokojů (hrozí mu až 15 let vězení) a Organizace skupinových akcí hrubě porušujících veřejný pořádek (až tři roky odnětí svobody). Kromě toho bylo zahájeno stíhání za „úmyslné jednání zaměřené na podněcování k sociálnímu nepřátelství na základě profesní příslušnosti“ (maximální trest je 12 let odnětí svobody).Mnozí západní politici a úředníci požadují mezinárodní vyšetření incidentu.Praxe vynucených přistání se objevila mnohem dříve. Nejznámějším případem je vynucené přistání letounu prezidenta Bolívie Eva Moralese ve Vídni v roce 2013. Důvodem byl Edward Snowden. Připomeňme, že v noci na 3. července 2013 muselo letadlo prezidenta Bolívie Eva Moralese, které letělo z Moskvy, nouzově přistát ve Vídni, protože Španělsko, Itálie, Francie a Portugalsko pro něho uzavřely svůj vzdušný prostor. Stály za tím spekulace, že na palubě spolu s prezidentem je bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviněn z prozrazení státního tajemství. USA požadovaly prohledání letounu prezidenta Bolívie. Rakouská policie letoun Eva Moralese prohledala, Snowdena však na palubě nenašli. Madrid, Paříž, Řím a Lisabon se později omluvily.