Nouzové přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku, v jehož důsledku byl následně zadržen zakladatel opozičního kanálu Nexta Roman Protasevič, vyvolalo negativní reakci ze strany řady evropských států a USA. Své stanovisko oznámil i ministr zahraničních věcí České republiky Jakub Kulhánek, jenž obvinil běloruskou vládu z pronásledování svých oponentů a zneužití mezinárodního leteckého práva. Později český ministr uvedl, že se rozhodl předvolat si běloruského velvyslance za účelem vyjádření protestu ze strany České republiky.K věci se vyjádřila také česká poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která označila postup běloruské strany za státní terorismus a dokonce vyzvala český zahraniční resort, aby inicioval zavedení sankcí proti režimu Alexandra Lukašenka.Zadržení Romana ProtasevičeV neděli tiskové oddělení minského letiště pro Sputnik uvedlo, že letadlo společnosti Ryanair mířící z Athén do Vilniusu po zprávě o možném zaminování naléhavě přistálo v běloruském hlavním městě. Tato zpráva se však následně nepotvrdila. Vyšetřovací výbor Běloruska následně zahájil trestní řízení ve věci falešného hlášení o výbušném zařízení.Místní aktivisté v oblasti lidských práv uvedli, že byl v letadle zakladatel opozičního telegramového kanálu Nexta Roman Protasevič, který byl zadržen při kontrole dokumentů.Podle telegramového kanálu s názvem Pool první, který má blízko k tiskové službě běloruského prezidenta, se letadlo již nacházelo poblíž litevských hranic, ale Alexander Lukašenko „vydal bezpodmínečný příkaz“ otočit se a letadlo přijmout. Za tímto účelem byl do vzduchu vyslán i stíhací letoun MiG-29.Zakladatelé společnosti Nexta, sídlící v Polsku, Štěpán Pudilo a Roman Protasevič jsou v Bělorusku obviněni ze spáchání trestných činů v souladu se články Organizace masových nepokojů (podle tohoto článku hrozí zadrženému až 15 let vězení) a Organizace skupinových akcí, které hrubě narušují veřejný pořádek (až tři roky vězení).Mimo jiné bylo proti nim zahájeno také trestní řízení o spáchání úmyslného jednání směřujícího k podněcování společenského nepřátelství na základě profesní příslušnosti (maximální trest činí 12 let).Připomeňme, že v noci na 3. července 2013 muselo letadlo prezidenta Bolívie Eva Moralese, které letělo z Moskvy, nouzově přistát ve Vídni, protože Španělsko, Itálie, Francie a Portugalsko pro něho uzavřely svůj vzdušný prostor. Důvodem byly spekulace, že na palubě spolu s prezidentem je bývalý agent CIA Edward Snowden, který je v USA obviněn z prozrazení státního tajemství. USA požadovaly prohledání letounu prezidenta Bolívie. Rakouská policie letoun Eva Moralese prohledala, Snowdena však na palubě nenašli. Madrid, Paříž, Řím a Lisabon se později omluvily.