20. května si z rozhodnutí Valného shromáždění OSN připomínáme Světový den včel. Datum se časově shoduje s datem narození slovinského vědce Antona Janši, zakladatele dnešního včelařství. „Dnes pozorujeme prudké omezení početního stavu včel, opylovačů a dalšího hmyzu. Vzbuzuje to obavy, je to třeba zastavit bojem proti používání pesticidů, degradaci životního prostředí, nestabilní intenzifikaci zemědělství, škůdcům a patogenům a také proti změnám klimatu,“ řekl Bicksler.Včely jsou podle něj „jedny z nejpracovitějších tvorů na Zemi“, kteří po staletí pracovali pro blaho „lidí, rostlin a planety“. Opylování kladně působí na životní prostředí, pomáhá zachovat biologickou rozmanitost a křehké ekologické systémy, poznamenal expert FAO a vyzdvihl přínos včel a dalšího hmyzu k potravinové bezpečnosti lidstva. „Četné druhy ovoce a zeleniny přímo nebo nepřímo závisí na opylování. Meloun, tykev, rajčata, lilek, papája, pomeranč, limetka, jahody, jablko, mango a mnoho dalších… Na opylovačích jako včely, ptáci a netopýři závisí 35 % celkové světové produkce rostlinné výroby, včetně úrodnost 87 ze 115 hlavních potravinových kultur, a také výroba mnohých léčivých přípravků rostlinného původu. Tři čtvrtiny plodových anebo semenných potravinových kultur na celém světě aspoň zčásti potřebují opylovače,“ řekl expert v rozhovoru pro Sputnik. FAO informovala, že se počet včel a dalších opylovačů snižuje znepokojivými tempy hlavně kvůli intenzivním způsobům zemědělské výroby, nadměrnému používání zemědělských chemikálií a růstu teplot souvisejícím se změnami klimatu. Světový den včel umožní informovat veřejnost o důležité roli opylovačů v zachování „zdraví lidstva a planety“ a také o tom, že každý může přispět vlastním přínosem k překonání problému s obnovením počtu a zlepšením jejich stavu. Bicksler připomněl, že snížení početního stavu včel a dalších opylovačů může způsobit pokles výroby a kvality rostlinných kultur a také změnu lidského jídelníčku. „Poněvadž mnohé druhy ovoce a zeleniny, o které se opíráme ve stravování, závisí do jisté míry, pokud jde o zvýšení úrodnosti a kvality, na opylovačích, můžeme se stát v případě značného snížení početního stavu opylovačů víc závislými na kulturách opylovaných větrem, nebo kulturách, jež na nich nezávisí, stejně jako na opylování živočichy,“ řekl expert. V odpovědi na otázku, jestli existuje nejzazší termín zachování populace včel, Bicksler prohlásil, že i když tento termín není zatím stanoven, „podnikat něco je třeba již dnes“. Odborník FAO také sdělil, že pandemie covidu -19 měla vážné následky pro včelařství, projevila se na výrobě, trhu a jako následek na existenčních prostředcích včelařů. Světová organizace připomíná, že včelařství nabízí dobré šance na práci a příjem nejchudším občanům, včetně žen, mládeže a dokonce invalidů. Včelaři hrají důležitou úlohu v boji s chudobou a neplnohodnotným stravováním, uvádí se ve zprávě FAO. „Světový den včel musíme považovat za možnost výzvy ke globální spolupráci a solidaritě, abychom věnovali prvořadou pozornost hrozbám pro potravinovou bezpečnost a existenční prostředky v zemědělství, nebezpečí degradace životního prostředí a ochraně opylovačů. Je to rovněž možnost rozšířit znalosti o tom, jak každý dokáže změnit svět k lepšímu, aby podpořil, obnovil a zvýšil úlohu opylovačů. Slogan nynějšího roku zní Obnova pro včely na kvalitativně nové úrovni, znamená podporu akcí na překonání covidu-19, jež omezují faktory ovlivňující biologickou rozmanitost a ztrátu ekologických systémů, a můžeme současně snížit riziko pandemie a ochránit naše opylovače,“ řekl Bicksler.