„Česko mělo (v roce 2020 – red.) nejvyšší zaměstnanost lidí narozených mimo území Evropské unie (82.5 %), zatímco Belgie měla nejnižší (52.3 %),“ uvedl na svém Twitteru Eurostat a přidal tabulku, na které jsou vidět jednotlivé země, jak si stojí v rámci tohoto ukazatele. Z tabulky je možné také vyčíst úroveň zaměstnanosti lidí narozených v jiných zemích za hranicemi EU, a také úroveň zaměstnanosti občanů samotných zemí narozených ve své zemi.Statistických údajů si všiml analytik Marian Kechlibar. Ten stav v zemích jako Německo, Švédsko či Norsko charakterizoval slovem „nářez“. Důvodem jsou krajně nízké ukazatele zaměstnanosti právě lidí narozených mimo Evropskou unii.Podle jeho slov je vidět, že země Visegrádské čtyřky k sobě přitahují lidi, kteří mají touhu pracovat.Na grafu žlutá barva označuje „doma narozené osoby“, modrá označuje „lidi narozené v jiné zemi Evropské unie“, oranžová barva potom označuje „osoby narozené mimo Evropskou unii“.Z grafu vyplývají obrovské rozdíly v některých zemích mezi zaměstnaností domorodých obyvatel a nově příchozích lidí ze zemí mimo EU. Jak již bylo řečeno, největší rozdíl je v Belgii. Kromě zemí, na které poukázal na svých sociálních sítích analytik Kechlibar (Německo, Švédsko, Norsko, Nizozemsko), je obrovský rozdíl v zaměstnanosti jednotlivých skupin lidí vidět také ve Francii, Finsku, Dánsku, Rakousku a dalších zemích.Nezaměstnanost v ČeskuPodle informací Českého statistického úřadu dosahovala obecná míra nezaměstnanosti v lednu letošního roku 3,3 %. „Poslední vlna karanténních opatření má podstatně vyšší dopady na ženy. Zatímco u mužů nezaměstnanost v lednu zůstala zhruba na úrovni druhé poloviny roku 2020 a meziročně se zvýšila o méně než třetinu, počet žen hledajících zaměstnání se ve srovnání s loňským lednem více než zdvojnásobil,“ cituje stránka ČSU slova svého ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibora Holého.