Připomeňme, že ministerstvo zdravotnictví zakázalo maloobchodní prodej mezi 22:00 a 05:59. Opatření se tehdy týkala nonstop prodejen potravin, drogerie, tabáku nebo tisku. Po týdnu účinnosti byla však zrušena novým, obsahově podobným opatřením, tudíž je Nejvyšší správní soud nemohl zrušit, ale jen konstatovat nezákonnost. Firma Karel Vávra – potraviny s.r.o. zpochybnila dvě opatření z dubna, z toho důvodu se soud platným opatřením zabývat nemohl.Soud zmínil, že pandemický zákon požaduje, aby resort odůvodnil konkrétní míru rizika spojeného s konkrétními činnostmi. Ministerstvo totiž jen obecně uvádělo, že riziko tkví v setkávání a kontaktech nehomogenních skupin lidí ve vnitřních prostorech. Avšak podle soudu nestačí u malé prodejny potravin jen obecné odůvodnění. Soudkyně Jitka Zavřelová konstatovala, že Nejvyšší správní soud nechce po ministerstvu, aby u těchto rozsáhlých opatření psalo „telefonní seznam“ všech omezovaných aktivit, kde by rozebíralo hygienické aspekty každé z nich. Avšak mělo by je aspoň rozčlenit na více či méně rizikové.Soud a pozitivně testovaní zaměstnanciPřipomeňme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které se týkalo opatření o povinnostech pozitivně testovaných zaměstnanců. Soud zrušil opatření resortu zdravotnictví, které upravovalo tyto povinnosti s tím, že vykazovalo hrubé nedostatky v odůvodnění.Návrh na zrušení podala jistá žena z Letohradu na Ústeckoorlicku. Účinnost verdiktu odložil soud o čtyři dny, aby mělo ministerstvo dostatek času na vydání případného nového opatření.Podle opatření, které bylo ale soudem zrušeno, musí kontaktovat pozitivně testovaní lidé lékaře, opustit pracoviště a podrobit se konfirmačního PCR testování. Kromě toho si zaměstnavatelé a taktéž osoby samostatně výdělečně činné mají vést evidenci provedených testů.Uvádí se, že nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vychází ze 14. dubna, kdy vyslovil soud nezákonnost předchozího obdobného opatření. I v tom případě konstatoval, že nebylo ministerstvem řádně odůvodněno.V tomto novém rozsudku však byly i další výtky, a to například, že odůvodnění nového opatření resort zdravotnictví ještě více zestručnil místo toho, aby jej zpřesnil. Jak se uvádí dále, povinnost zaměstnanců vést evidenci provedených testů na covid-19 pak nebyla v opatření zdůvodněna vůbec. Kromě jiného poukazoval kriticky soud na to, že resort neodůvodnil, z jakého důvodu je opatření v porovnání s předchozí úpravou rozšířeno na osoby samostatně výdělečně činné.