Ču-žung přistál na jihu planiny Utopie Planitia na severní polokouli Marsu 15. května 2021 jako součást první čínské mise Tchien-wen-1 na Mars. Hmotnost šestikolového vozítka je 240 kilogramů, užitečné zatížení zahrnuje kamery, georadar, magnetometr, meteorologickou stanici a analyzátor půdy. Očekává se, že rover prokáže nejen svou životaschopnost po dobu 90 dnů na Marsu (s možností prodloužení), ale také provede povrchové a podpovrchové studie půdy. Pár slov k tomu uvedl odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.Dne 17. května vstoupila orbitální sonda na novou osmihodinovou oběžnou dráhu Marsu, ve které bude fungovat jako retranslátor a udržovat komunikaci mezi vozítkem a Zemí. Poté Ču-žung začal vysílání telemetrie a 19. května přišly na Zemi první snímky pořízené roverem. Ukazují části roveru stojícího na přistávací plošině i bezprostřední okolí pokryté pískem a malými kamínky.Dvojitá magnetosféra MarsuRuští vědci zjistili, že magnetosféra Marsu je složitější, a má ve svém složení plášť z rozehřátých atomů horní ionosféry a energičtějších iontů.Když vědci rozebírali údaje z americké sondy MAVEN, zjistili, že „denní“ (ke Slunci obrácená) magnetosféra existuje u Marsu stále. Zahrnuje tenký plášť vznikající mezi proudy slunečního větru obtékajícího planetu a její ionosféru.Magnetosféra je omezené magnetické pole planety. Na Zemi hraje důležitou roli: odklání proudy ionizovaného slunečního plazmatu, které je pro život zhoubné.Upřesňuje se, že Mars nemá vlastní magnetické pole kromě magnetických anomálií, které zůstaly po vystydnutí tekutého jádra planety. Ukázalo se však, že smíšení dvou typů plazmatu – z rozehřátých atomů horní ionosféry planety a energičtějších iontů – vede k formování nového pláště, který odklání proud slunečního větru od planety.