Čtvrteční jednání Sněmovny reprezentantů ohledně aktuální situace v Izraeli totiž předvedlo nečekané rozdělení mezi americkými zákonodárci, když se střetly dvě skupiny, a to ne podle své příslušnosti k demokratům nebo republikánům. Ostré rozdělení naopak panovala jen uvnitř Demokratické strany, když se do jedné skupiny zapojili proizraelští demokraté, zatímco proti nim se postavilo progresivní křídlo Demokratické strany ostře kritizující Izrael, jejíž představitelé se navíc ocitli v převážné většině. To nakonec byl jen další důkaz toho, že se američtí demokraté za poslední roky posunuli v otázce izraelsko-palestinského sporu více doleva, což ale mnohé pozorovatele americké politiky v Česku pořádně zklamalo. Europoslanec za ODS Jan Zahradil tak například vnímá zvýšenou aktivitu levicového křídla Demokratické strany jako něco, co slibuje Americe velice pesimistickou budoucnost. Dokládají to podle něj vyjádření hlavních tváří progresivního křídla jako například Alexandrie Ocasio-Cortezové, která obviňuje Izrael z politiky apartheidu a z pronásledování Palestinců. Reprezentantka Minnesoty Ilhan Omarová nazývá izraelské raketové útoky na Pásmo Gazy státním terorismem, členka Sněmovny reprezentantů USA Cori Bush se domnívá, že boj protirasistického hnutí BLM je ve své hodnotové orientaci úzce spojen s úsilími o osvobození Palestiny. Jan Zahradil je vlivem těchto kongresmanek docela znepokojen. Po sledování sporů amerických demokratů ohledně aktuální situace v Izraeli dokonce i český sociolog Petr Hampl dospěl k závěru, že politika USA se začala podobat té, kterou známe z posledních komunistických desetiletí.„Můžeme pozorovat Jakešovo křídlo, Husákovo křídlo, biľakovské konzervativce atd. Můžeme spekulovat, kdo kam patří a jak se mění vnitřní mocenské poměry,“ poukazuje Hampl.Podle něj se to stalo zejména proto, že USA přešly na systém jedné strany, když je naprosto bezvýznamné, co říkají a chtějí republikáni. „I kdyby se dokázali znovu zvednout, demokraté mezi tím změní volební zákon,“ tvrdí Hampl. Vyostření izraelsko-palestinského konfliktuSituace v regionu se prudce vyostřila večer 10. května. Střety muslimů s izraelskou armádou začaly kvůli vystěhování několika palestinských rodin ze čtvrti Šejch Džarach ve východním Jeruzalému, následně došlo k vojenským akcím.Kvůli téměř neustálému raketovému ostřelování v Izraeli zemřelo sedm civilních obyvatel a jeden voják, dalších 200 lidí bylo zraněno. Tel Aviv zaútočil na Pásmo Gazy, kde zlikvidoval několik bojovníků, včetně vysoce postavených polních velitelů. Podle informací palestinského ministerstva zdravotnictví při izraelských útocích zemřelo okolo 140 lidí, další tisíc byl zraněn.Pásmo Gazy je jednou z částí Palestiny, jejíž dělení území je popíráno účastníky mnohaletého arabsko-izraelského konfliktu. V roce 1947 Valné shromáždění OSN vypracovalo plán rozdělení Palestiny, který dodnes nepřijala arabská strana. Po převratu v roce 2007 Pásmo Gazy řídí islámská organizace Hamás.Proces mírové regulace konfliktu je pozastaven. Palestinci požadují, aby budoucí hranice mezi dvěma suverénními státy procházela tam, kde do Šestidenní války v roce 1967 s možnou výměnou území. Chtějí svůj stát vytvořit na Západním břehu řeky Jordán a v Pásmu Gazy, východní Jeruzalém chtějí udělat hlavním městem. Izrael s těmito požadavky nesouhlasí.