Raketové útoky ozbrojeného křídla Hamásu na Tel Aviv tak vyvolávají u Hampla značné pobouření.Sociolog pak dodává varování spočívající v univerzálně platném pravidle: „Kdokoliv cokoliv rozpoutá, vymkne se mu to z rukou.“ „Zbraně dnes dodávané palestinským teroristům mohou být zítra použity jejich bratry v Evropě. Pokud dostanou chuť, nikdo jim v tom nedokáže zabránit,“ vysvětlil. Dále se Hampl odvolává na bezpečnostního experta s českým občanstvím Davida Bohbota, který dnes už přesně ví, že tuhle chuť palestinští ozbrojenci určitě dostanou.Vyhrocení situace mezi Izraelem a PalestinouVečer 10. května se situace na hranici mezi Izraelem a Pásmem Gazy prudce vyhrotila. Střety mezi muslimy a izraelskou policií, které začaly po vystěhování několika palestinských rodin z městské čtvrti Šejch-Džarráh ve východním Jeruzalémě, přerostly ve vojenské akce.V důsledku téměř nepřetržitých raketových útoků v Izraeli bylo zabito sedm civilistů a jeden voják, více než 200 bylo zraněno. Tel Aviv zaútočil na Gazu, následkem čehož zahynulo několik militantů včetně vysoce postavených polních velitelů. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví se obětí izraelských útoků stalo asi 140 lidí, přibližně tisíc bylo zraněno.Pásmo Gazy je jednou z částí Palestiny, jejíž rozdělení území je účastníky dlouhodobého arabsko-izraelského konfliktu zpochybňováno. V roce 1947 vypracovalo Valné shromáždění OSN plán rozdělení Palestiny, který arabská strana dosud nepřijala. Od převratu v roce 2007 ovládá Pásmo Gazy islamistická organizace Hamás.Proces mírového urovnání konfliktu byl pozastaven. Palestinci požadují, aby se budoucí hranice mezi těmito dvěma suverénními státy řídily hranicemi, které existovaly před šestidenní válkou v roce 1967 s možnou výměnou území. Doufají, že si vytvoří vlastní stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy a chtějí, aby se východní část Jeruzaléma stala jeho hlavním městem. Izrael s tím nesouhlasí.