Rychlost písma při tomto způsobu činí 90 symbolů za minutu, což je více než dvakrát rychlejší než předcházející rekord bezdotykového psaní textu vizuálním výběrem symbolů na virtuální klávesnici. Výsledky jejich práce jsou zveřejněny v časopisu Nature. Lidé, kteří ztratili možnost pohybu a řeči v důsledku zranění, těžkých onemocnění nebo mozkové mrtvice, nicméně pokračují silou mysli konat obvyklé pohyby. Inženýři a neurochirurgové ze Stanfordské univerzity vyvinuli spolu s kolegy z jiných škol komplexní systém skládající se z programu mozek-počítač (BCI) a programového zabezpečení, což vrací těmto lidem možnost komunikace. „Víme, že si mozek zachová schopnost si představit přesné pohyby několik desetiletí poté, co tělo tuto schopnost ztratilo,“ cituje zpráva pro tisk této univerzity prvního autora článku Francise Willetta, vědce z Lékařské školy Howarda Hughese Stanfordské univerzity. „Nyní jsme se dozvěděli, že složité plánované pohyby zahrnující zkřivené trajektorie, jako třeba rukopis, mohou být snadněji a rychleji interpretovány algoritmy umělé inteligence než jednoduché pohyby jako třeba přemístění kursoru. S pomocí miniaturních čipů implantovaných do mozku se autorům poprvé podařilo dešifrovat aktivitu mozku související s pokusy psát rukou. Předtím se všechny podobné pokusy zakládaly na vývoji programového zabezpečení sledujícího myšlenkové pohyby kursoru a volby symbolů.Stanfordští vědci se vydali jinou cestou. Rozhodli se dešifrovat pomyslný „rukopis“ a tento způsob se ukázal účinnějším. Když předcházející rekord rychlosti „písma“ činil 40 symbolů za minutu, pak nyní dokázal účastník výzkumu - 65letý muž paralyzovaný od krku do dolní části těla v důsledku traumatu míchy – napsat 90 symbolů za minutu. Podle vědců je to přibližně rychlost, se kterou lidé jeho věku píšou text na chytrém telefonu. Dvě maličké elektrody o velikosti tabletky acylpyrinu umístili do části mozku muže, která ovládá pohyb pravé ruky. Čipy BCI dostaly signály z jednotlivých neuronů, když si člověk v duchu představoval, že píše, a přenášely je do systému, ve kterém algoritmus strojní výuky poznával šablony vytvořené mozkem pro každé písmeno. Pak systém zobrazil text na obrazovce v režimu reálného času.„Důležitá mise našeho průzkumu spočívá v obnovení rychlé intuitivní komunikace pro lidi s vážnými poruchami řeči nebo pohybu,“ řekl jeden z autorů článku Leigh Hochberg, neurolog, rehabilitolog a profesor inženýrské školy Ústavu mozkových výzkumů Brownovy univerzity. „Demonstrace možnosti rychlého a přesného neuronového dekódování rukopisu znamená novou úchvatnou kapitolu v rozvoji klinicky užitečných neurotechnologií,“ uvedl.Vědci v budoucnu plánují použít technologii pomyslného rukopisu jako část komplexního systému zahrnujícího také navigaci podle zásady „ukaž a klikni“, která se velmi podobá té, kterou používají v moderních chytrých telefonech, a modul dekódování řeči. Daný výzkum je další etapa realizace projektu BrainGate na vývoj programů mozek-počítač, kterého se kromě Stanfordské univerzity účastní Brownova univerzita, Massachusettská všeobecná nemocnice, Harvardská škola lékařská, Zdravotnické středisko veteránů v Providence, stát Virginie, a Univerzita Case Western Reserve. Vědci nazvali novou technologii Mindwriting, psaní v duchu.