Dotyční neuspěli se žádostí o omluvu za zásah do svých osobnostních práv, údajně způsobený uvedením dvou her na festivalu Divadelní svět Brno.Připomíná se, že obě hry provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly jednak římskokatolickou církev, jednak západní pohled na muslimský svět. Soud však dospěl k závěru, že se nejednalo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.Soudci se domnívají, že pokud kardinál chtěl vyjádřit rozhořčení nad obsahem her, mohl aktivně vystupovat na veřejnosti a využít autoritu svého úřadu, „I ke skutečně zasvěcené a přesvědčivé roli v takové diskusi by ovšem byla zapotřebí znalost celého obsahu a vyznění her, kterou žalobci nedisponují,“ uvedl soud s tím, že Duka a Němec představení neviděli a podrobili kritice pouze některé medializované scény.Co se týče tvrzení, že hry pohoršily všechny křesťany, soud citoval článek kněze Tomáše Halíka, který napsal, že se mu jedna z her sice také nelíbila, ale že „cílem ‚cool theatre‘ není se líbit a bavit, nýbrž provokovat k myšlení“. V žalobě se jedná o divadelní představení od režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí uvedená v Brně v květnu 2018. V první se mluví o zneužívání dětí kněžími, zatímco druhá kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.Připomeňme, že ještě před uvedením hry Naše násilí a vaše násilí u divadla protestovaly stovky lidí, nicméně divadelníci pak hru dohráli za podpory diváků, kteří v hledišti zbyli.Publikace uvádí, že žalobu Duky a Němce nejprve zamítl Městský soud v Brně, stejně jako později i Krajský soud v Brně. Nejvyšší soud vyzdvihl, že právní řád zaručuje jak svobodnou volbu náboženství a právo nebýt kvůli tomu vystaven urážkám, tak právo na svobodu projevu, která se vztahuje také na šokující či znepokojující myšlenky. Uznal, že brněnské soudy učinily správně, když při střetu obou práv určovaly, které za daných okolností převáží. Soudci nakonec konstatovali, že v obou představeních nešlo o samoúčelné, urážlivé a nesnášenlivé jednání a cílem tvůrců nebylo napadat křesťany.