Český premiér požádal další členy Evropské unie, aby projevili větší solidaritu s Českou republikou ve sporu s Ruskem kvůli výbuchům ve skladech ve Vrběticích. Babiš to řekl v sobotu novinářům před začátkem neformálního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v portugalském Portu.S lídry EU o tom debatoval ještě v pátek večer. Upozornil, že se jedná o napadení členského státu, což je útok na všechny. Zatím ale neví, zda mu vyhoví.Podle něj se o záležitosti v pátek vedla relativně dlouhá debata, při níž vystoupili i francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Vzhledem k neformálnímu charakteru summitu nebyly přijaty žádné písemné závěry. Rozsáhlejší diskuzi o postupu vůči Rusku očekává na zasedání Evropské rady na konci května.Dříve v souvislosti s vrbětickou kauzou ruské diplomaty vyhostily Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. Ruského diplomata vyhostilo i Bulharsko, a to kvůli obvinění Ruska z odpovědnosti za organizace výbuchů skladů na bulharském území a pokusu o vraždu obchodníka Emiliana Gebreva. Tato obvinění Moskva odmítá.Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v této souvislosti uvedl, že očekává podobné kroky od dalších zemí a jmenovitě zmínil například Británii či Německo.Roztržka mezi Českou republikou a Ruskem vypukla ve druhé polovině dubna, kdy Babiš a Hamáček oznámili, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích v říjnu a prosinci 2014 mohou ruští agenti vojenské zpravodajské služby GRU. Rusko svou odpovědnost odmítá.Česká republika kvůli vrbětické kauze vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády a Rusko reagovalo vyhoštěním 20 členů diplomatické mise v Moskvě. Následně Česko nařídilo stažení dalších zaměstnanců ruského velvyslanectví a Moskva oznámila, že přechází na „striktní paritu“ v počtu pracovníků obou ambasád. To se především dotkne místních zaměstnanců, kteří pracují pro českou diplomatickou misi. Projeví se to například výrazným omezením fungování Českého domu v Moskvě.