Když nedávno mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová komentovala možnost připojení se Kyjeva do Severoatlantické aliance, uvedla, že dveře organizace jsou otevřené těm, kteří plní všechny své povinnosti pro vstup.Kromě toho si některá média všimla toho, že Bílý dům upravil oficiální stenogram. Podle všeho tak z odpovědi na otázku, zda „administrativa Joea Bidena podporuje vstup Kyjeva do NATO“, zmizela část s přímou zmínkou o Ukrajině: „Říkám, že Ukr… Ano. Ano.“Ukrajina vs. NATOPřipomeňme, že již v roce 2014 se Ukrajina vzdala svého nezúčastněného postavení, a poté prohlásila vstup do NATO za jeden ze svých zahraničněpolitických cílů. V roce 2019 bylo dokonce směřování ke vstupu do aliance zakotveno v ústavě. V loňském roce se Ukrajina stala šestým státem, který získal status partnera NATO s rozšířenou působností. Bývalý generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen tehdy uvedl, že Kyjev bude muset splnit řadu kritérií, což bude trvat dlouho. Odborníci současně odhadují, že Ukrajina nebude mítv příštích 20 letech nárok na členství v této alianci.Nicméně, v posledních měsících ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu nastolil otázku týkající se vstupu do NATO. Podle něj je to jediný způsob, jak ukončit konflikt na Donbasu. Kreml však k celé věci poznamenal, že takové kroky by jen prohloubily vnitřní problémy Ukrajiny, a pro obyvatele samozvaných republik by byl vstup do aliance absolutně nepřijatelnou perspektivou.Výzva vůči NěmeckuPřipomeňme, že v polovině dubna ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnik vyzval Německo, aby co možná nejrychleji a bez žádných podmínek dosáhlo vstupu jeho země do NATO kvůli historické odpovědnosti SRN vůči Ukrajincům.Podle Melnika může jenom co nejrychlejší připojení Ukrajiny k NATO odvrátit novou válku v Evropě. „Může to znít pro německé uši jako provokace proti (prezidentovi Ruska Vladimirovi; pozn. red.) Putinovi. Zcela naopak, bude to studená sprcha, která ochladí horké hlavy v Kremlu,“ prohlásil.Velvyslanec vyzval rovněž německou vládu, aby poskytla větší podporu Ukrajině, zejména varovala Rusko před „bolestivými následky“ v případě invaze na Ukrajinu. Podle názoru Melnika je v tomto případě potřeba vyhlásit „mezinárodní bojkot“ Rusku a „soudní stíhání u Mezinárodního trestního soudu za válečné zločiny“, zavést „úplné ekonomické embargo, především na import surovin, a také úplné zmrazení investic“.