Šéf České pirátské strany Ivan Bartoš se nechal slyšet, že v pátek tento bod na jednání dolní parlamentní komory nepřednesou. Podle jeho slov jde přitom o nejzazší termín, v němž by bylo možné Sněmovnu rozpustit tak, aby se předčasné volby mohly konat před říjnovým řádným termínem.Zmiňme, že koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL byla jako jediná pro cestu rozpuštění Sněmovny, za což jí Bartoš poděkoval.Nicméně, předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan na sociální síti napsal, že další jednání pokračují. Ve hře je tak imožnost vyslovení nedůvěry vládě.Připomeňme, že letos by se měly konat sněmovní volby, a to ve dnech 8 a 9. října. Sněmovnu ale není možné rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. Možná i z tohoto důvodu se přístup některých opozičních stran lišil – Piráti a STAN upřednostňovali rozpuštění sněmovny, koalice Spolu zase bojuje za vyslovení nedůvěry vládě hnutí ANO a ČSSD. To ostatně potvrdil i poslanec TOP 09 Jan Jakob na svém Twitteru. Jakob si tak myslí, že je vyslovení nedůvěry vládě prvním krokem pro další postup.Co na to Zeman?K věci se již dříve vyslovil také český prezident. Ten uvedl, že Sněmovnu po jejím případném rozhodnutí o rozpuštění 120 poslanci, rozpustit může, ale nemusí. Ústavní právník Jan Wintr ale uvádí, že má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. Kromě toho Zeman také nejednou prohlásil, že v případě, kdy by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše dovládnout v demisi.Vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěryPřipomeňme, že k vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je pak zapotřebí, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb je zapotřebí nejméně 120 poslanců.Pokud zabrouzdáme do minulosti, zjistíme, že se Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Tehdy bylo hlasování důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem.