Média obletěla informace o tom, že vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček plánoval v Moskvě vyměnit ututlání kauzy Vrbětice za milion dávek vakcíny Sputnik V a za provedení schůzky Vladimira Putina a Joea Bidena v Praze. Mělo k tomu dojít na utajené schůzce, které se ale neúčastnil šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Bašta považuje tuto situaci za přitaženou za vlasy. Když by se podle něj prokázalo, že to byla pravda, tak došlo k spáchání minimálně tří trestních činů. Konkrétně, o prozrazení utajovaných informací nepovolaným, zneužití pravomoci úřední osoby, nebo dokonce vydírání. Bašta dále dodává, že kdyby se navíc potvrdila informace, že na schůzku nepozvali zástupce BIS, tak by zprávy v novinách měly logické vysvětlení a také by to svědčilo o tom, že novináři Seznamu měli k dispozici bližší informace.Podle Bašty ale v celé situaci v kauze Vrbětice něco nesedí, vše ukáže až čas.Hamáček se nechal slyšet, že postup České republiky v situaci ohledně Vrbětic je chvályhodný, a lze ho považovat za úspěch. Bašta ale s tímto tvrzením nesouhlasí.Míní, že kdyby se jednalo o úspěch, tak by se to určitě projevilo tím, že by Evropská unie a Severoatlantická aliance poskytla poněkud jinou podporu, než verbální.V této souvislosti porovnává situaci ve Vrběticích se situací v roce 2018 s otravou Sergeje Skripala.„Jen bych ocitoval Jana Kavana, který správně poukazuje, že když panovala obdobná situace v roce 2018 v Salisbury, tak všichni vyjádřili Velké Británii podporu. Nakonec bylo vyhoštěno přes sto ruských diplomatů ze všech zemí. Připojili jsme se k tomu i my,“ podotýká Bašta.Dodal, že Česko podpořili pouze Slováci a Baltové. Bašta poukazuje na dvě možné příčiny. Prvním vysvětlením by mohlo být, že Česko vyrukovalo v nevhodnou dobu, „prostě vyzývali k válčení v okamžiku, kdy se zejména americký prezident Biden rozhodl, že se bude smiřovat, a Evropská unie také“, vysvětluje Bašta. Druhé vysvětlení vidí v tom, že jde o vyjádření toho, jakou váhu postavení má Česko v porovnání s Velkou Británií, což je tak přibližně 6 ku 110.Jak hodnotí Bašta z pozice zkušeného diplomata chování Jana Hamáčka a české vlády?Bašta uvádí, že by docela rozuměl tomu, kdyby probíhala neveřejná jednání, která by se týkala toho, jak se dohodnout s Ruskem a civilizovaným způsobem vyřešit celou kauzu. Také proto, že jde o událost starou sedm let. Způsob, jakým ale vše bylo nakonec provedeno, Bašta považuje za obrovský proval, protože vzniklo více problému, než je zdrávo.Jak by se Bašta stavěl ke snaze českých politiků utajit, že v zemi došlo k útoku ruských agentů?„Já bych v tomto případě docela chápal, kdyby se jim tímto způsobem – pokud je to pravda, tehdy byl Hamáček ministrem zahraničí – podařilo domluvit schůzku dvou prezidentů. Tedy prezidenta Spojených států Joea Bidena a prezidenta Ruské federace Vladimira Putina; pak by třeba byla šance dát během jednání celou záležitost na stůl a mohla by mít úplně jiné dopady,“ vysvětlujePodle Bašty se některé politické kruhy již delší dobu snaží vypovědět smlouvu o přátelství a spolupráci s Ruskem. Podle něj tento trend nezačal pouze odstraněním sochy maršála Koněva a přejmenováním náměstí, ale mladší generace se celkově našla v protiruské rétorice a v protičínské politice. „A chovají se jako děti ve stohu se sirkami. A možná to ještě polévají benzínem,“ míní Bašta.Bašta se také vyjádřil k výročí konce druhé světové války a také k tomu, jak se měnil názor české společnosti na tuto událost za posledních 76 let. Podle slov Bašty tento proces procházel několika etapami. První z nich bylo zatloukání, že osvobození padlo ze dvou stran, že na západě to byli spojenci.Pak se ale podle Bašty situace změnila, ale začalo se zdůrazňovat to, o čem se čtyřicet let nesmělo mluvit.„Teď si myslím, že v posledních letech jsou až příliš slyšet ti, kdo tu válku prohráli. Nikoliv ti, kdo vlastně před 76 lety zvítězili. Takový symbol vidíme právě v Řeporyjích, protože vlasovci sice byli Sověti, ale většina z nich patřila k vojskům SS,“ míní Bašta.Má tedy za to, že dochází k překrucování historie.